Pod návrh se podepsaly Nové Lublice, Bratříkovice a Moravice na Opavsku a Velká Štáhle, Rudná pod Pradědem a Bílčice na Bruntálsku. Podle jejich advokátky Sandry Podskalské nový verdikt NSS znamená, že přinejmenším tyto obce mohou brzy začít se stavbou elektráren. Mají připravené projekty, smlouvy s investory i souhlasné posudky a povolení úřadů. Jedinou překážku představoval krajský územní plán, popsala Podskalská.
Podle advokátky byly zásady územního rozvoje nepřiměřené a zároveň neurčité. "A neurčitost v tomto případě znamená nezákonnost," řekla ČTK Podskalská. Navíc prý krajský územní plán zbytečně upravoval problematiku, kterou mohly řešit obce ve lokální územní dokumentaci.
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ve zrušených částech například stanovovaly pravidla ochrany "pohledového obrazu významných krajinných horizontů a krajinných dominant nadregionálního významu" a bránily budování "pohledových bariér". Kdo chtěl postavit větrnou elektrárnu, musel prokazovat, že není v "pohledovém kontrastu s kulturně historickými hodnotami".
Plán stanovoval pro posuzování "pohledového kontrastu" elektráren pětikilometrový okruh od každé městské či vesnické památkové zóny, sakrální stavby, hradu, zámku a významného rekreačního nebo lázeňského areálu. Elektrárna také nesměla stát blíže než 600 metrů od zastavěného nebo zastavitelného území. Podle Podskalské všechna opatření v sournu způsobovala, že elektrárny nešlo stavět prakticky nikde v kraji, kde k tomu byly vhodné větrné podmínky.
Názory na větrné elektrárny se v Česku liší. Některé obce se jejich výstavbě brání v obavě, že vysoké "větrníky" zkazí ráz krajiny. Jinde radnice budování elektráren podporují. Ekologové větrné elektrárny spíše schvalují jako zdroj obnovitelné energie.