Když krást, tak ve velkém!

Celkem 27 % společností v České republice se v posledních dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality, což představuje 7% nárůst od roku 2001, zjistil Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2003 společnosti PricewaterhouseCoopers.

Neodhalené zločiny v Česku!

Nejčastější a nejsnáze odhalitelnou formou hospodářské kriminality je krádež majetku. Celkem 44 % poškozených respondentů uvedlo zpronevěru jako jeden z podvodů, jemuž byly vystaveny. Více než polovina českých společností (53 %) přitom za nejrozšířenější druh hospodářské kriminality považuje korupci a podplácení. Je však zajímavé, že žádný z českých účastníků průzkumu nepřiznal přímou zkušenost s korupcí během posledních dvou let (na rozdíl od 14 % společností na celém světě a 15 % společností ve střední a východní Evropě).

Mezi příčiny nesouladu jak mezi vnímáním korupce a podplácení a skutečným výskytem tohoto zločinu, tak mezi počtem odhalených případů v ČR a v ostatních zemích mohou patřit tyto faktory: Pro společnosti bývá těžké korupci a podplácení odhalit (vzhledem k zapojení vnějších subjektů, které společnost nekontroluje), popř. může být takové jednání považováno za součást obchodního jednání, a nikoli za zločin.

Lepšíme se, ale pomalu

Oblast řízení rizik v Česku vykazuje jisté známky zlepšení: Poměr případů hospodářské kriminality, které byly zjištěny prostřednictvím firemních systémů řízení rizik, je vyšší než celosvětový a západoevropský průměr.

To ale neznamená, že existuje důvod k přehnané spokojenosti. Studie zjistila, že:

• Jen necelá polovina českých společností (45 %) vypracovala závazná pravidla chování či etické kodexy (celosvětový průměr je 64 %).
• Méně než 5 % českých respondentů poskytuje zaměstnancům školení, jejichž cílem je zvýšit vědomí o závažnosti podvodů. V západní Evropě to činí 20 % společností.
• Celých 70 % českých společností je přesvědčeno, že za problematiku hospodářské kriminality je zodpovědný management, avšak jen 22 % respondentů poskytuje svým vedoucím pracovníkům školení zaměřená na tento problém.
• Studie dále zjistila, že zaměstnanci v České republice stále ještě nejsou ochotni sami upozorňovat na možné případy podvodů (tzv. whistle-blowing). V jiných zemích je přitom podpora a ochrana zaměstnanců při upozorňování na možné podvodné jednání uznávaným a účinným nástrojem na potírání hospodářské kriminality. Na rozdíl od více než jedné čtvrtiny společností v západní Evropě i ve světě jej však využívá jen 1 % českých respondentů.

Kolik stojí hospodářská kriminalita?

1. V celosvětovém měřítku utrpěly poškozené společnosti průměrnou ztrátu ve výši 2,2 milionu USD.
2. V České republice utrpělo 5 % respondentů škodu převyšující 1 milion USD. Celých 54 % českých společností přitom není schopno určit, jak velké ztráty jim podvodná činnost způsobila.

Nejčastějším druhem odhalené hospodářské kriminality byla krádež majetku, tedy zločin, který páchají vlastní pracovníci organizace. Je proto překvapivé, že ačkoliv je zhruba polovina českých respondentů pojištěna proti nějakému druhu podvodné činnosti, jen polovina takto pojištěných společností zahrnula do své pojistky i krádež ze strany zaměstnance (celosvětově je to 70 %).

Podobná je situace v celé střední a východní Evropě. Studie odhalila, že přes 60 % obětí hospodářské kriminality v regionu nebylo schopno získat zpět ani čtvrtinu svých ztrát. Průzkum přitom zjistil, že společnosti, které uzavřely pojištění ztrát v důsledku hospodářské kriminality, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že získají zpět více než 80 % ztracených prostředků.

Studie potvrdila, že podvodné jednání způsobuje vážné finanční ztráty. I nepřímé škody však mají závažné důsledky. Téměř polovina českých respondentů uvedla, že hospodářská kriminalita negativně ovlivnila morálku a motivaci zaměstnanců a více než třetina společností utrpěla zhoršení obchodních vztahů a poškození svého jména. Úspěch společností všude na světě závisí na pevných obchodních vztazích, vysoké morálce zaměstnanců a dobré pověsti. Poškození některého z těchto faktorů může mít pro společnost dlouhodobé následky.

Jaké jsou naše budoucí hrozby?

Celkem 37 % českých respondentů se domnívá, že největším rizikem v oblasti hospodářské kriminality zůstane v příštích pěti letech korupce a podplácení. Zatímco dnes považuje počítačovou kriminalitu za nejčastější hospodářský zločin jen 8 % společností, do budoucna si to myslí celých 18 % respondentů.

Mnoho českých i středoevropských společností (více než 60 %) je přesvědčeno, že vstup do Evropské unie povede ke snížení rizika hospodářské kriminality. Ve skutečnosti je však pravděpodobné, že zavádění efektivnějších preventivních opatření a kvalitnější metodiky odhalování podvodů povede k nárůstu zjištěných případů.

Roger Stanley, partner v oddělení Vyšetřovacích a forenzních služeb, k výsledkům studie řekl:

"Za poslední dva roky vzrostl v České republice počet odhalených případů hospodářské kriminality. Jsem však přesvědčen, že tento nárůst je vlastně pozitivní zjištění, neboť je důsledkem zavádění lepších preventivních opatření a metod na odhalování podvodů.
Hospodářská kriminalita však zůstává závažným a nákladným problémem, protože míra odhalených případů je v Česku stále nižší než v jiných zemích. Nepovažuji za pravděpodobné, že dojde ke snížení hospodářské kriminality, jestliže nebudou podniknuta zásadní opatření proti kořenům všech podvodů: motivace, příležitost a zřetelná vidina zisku nesmí převyšovat obavy z trestu."

Zdroj: PricewaterhouseCoopers