"Potřebujeme dobrovolnou účast soukromých věřitelů, která bude zaprvé podstatná, za druhé vyčíslitelná a za třetí spolehlivá," řekl Schäuble. Merkelová na dnešní schůzce s představiteli své strany CDU v Berlíně uvedla, že v otázce zapojení soukromého sektoru souhlasí se Schäublem, a zdůraznila, že jejich příspěvek musí mít podstatnou velikost.
Merkelová se v pátek s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym dohodla na dobrovolném principu účasti soukromých věřitelů do pomoci Řecku. Vyřešil se tím spor mezi Německem, které požadovalo, aby věřitelé nesli podobně jako veřejnost náklady řecké dluhové krize, a Francií, která stejně jako Evropská centrální banka připouštěla maximálně zcela "dobrovolnou" formu účasti.
O nové pomoci Řecku budou jednat ministři financí zemí eurozóny v neděli a pondělí. Bude to rovněž hlavní téma summitu EU plánovaného na příští týden.
Základem pro zapojení věřitelů má být podle páteční dohody takzvaná vídeňská iniciativa z roku 2009, v níž se mezinárodní banky dohodly na finanční podpoře krizí ohrožených zemí střední a východní Evropy. Zavázaly se, že v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Lotyšsku nechají otevřeny úvěrové linky pro své dceřiné banky, což pomohlo ochránit místní bankovní systémy.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a není schopna vrátit se příští rok pro nové peníze na trhy, jak loňský plán předpokládal. To znamená, že bude potřebovat další tříletou pomoc ve výši až 120 miliard eur, z níž by na soukromý sektor mělo připadnout kolem 30 miliard eur.
Řecko tím dostane další čas, trhy se však obávají, že se tím stejně jen odkládá bankrot, protože země nebude schopna své obří dluhy obsluhovat. Řecký státní dluh činí 340 miliard eur, což je kolem 150 procent hrubého domácího produktu.