Na dotaz, jakou barvou svítí varovný systém ESRB, Trichet řekl, že podle jeho osobního cítění červeně. "Výbor je toho názoru, že je to nejvážnější hrozba pro finanční stabilitu," řekl Trichet k dluhové krizi. Pro banky je značným rizikem špatný stav veřejných financí, dopady pak mohou zaznamenat i další země Evropské unie, varoval Trichet.
Hlavním úkolem ESRB je dohlížet v Evropě na finanční systém a upozorňovat na blížící se rizika. Relevantní úřady by pak měly zakročit. Výbor funguje od začátku letošního roku a je pokládán za jedno z klíčových opatření, k nimž Evropa sáhla, aby zabránila opakování nedávné finanční krize.
Výbor nemá žádné oficiální pravomoci, pokud by ale nebyl spokojen s tím, jak na jeho připomínky budou reagovat další úřady, má možnost jít se svými obavami na veřejnost a sdělit jí je přímo. O případné účasti soukromých investorů na záchraně Řecka, o které jednají vlády řady zemí eurozóny, ale výbor na své dnešní schůzce podle Tricheta nehovořil.
Evropa tlačí na Řecko, aby přijalo další úsporná opatření a přikročilo k dalším reformám. Jejich zavedením podmiňuje uvolnění další tranše úvěru, na němž se Řecko loni v květnu dohodlo s EU a Mezinárodním měnovým fondem. Úvěr je v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč) a je na tři roky. Už teď se ale jedná o úvěru novém, jehož objem bude zřejmě ještě vyšší, než v případě prvního záchranného balíku.
Řecký premiér Jorgos Papandreu chce mít návrh snížení výdajů, zvýšení daní a prodeje části majetku v parlamentu schválen do 28. června. Do praxe chce návrhy zavést do 3. července. Teprve pak se dá čekat, že Řecko obdrží další tranši úvěru v objemu 12 miliard eur (asi 291,5 miliardy Kč). Pokud by Řecko peníze nedostalo, do poloviny července by zřejmě bylo bez peněz a muselo by vyhlásit platební neschopnost.