Takřka nulový pokrok je zřejmý po jednání ministrů financí eurozóny na konci minulého týdne, kteří se nedohodli takřka na ničem. Další část pomoci z loni schváleného "balíku" ve výši 110 miliard eur jsou ochotni uvolnit jen v případě, že řecká vláda prosadí další drastická úsporná opatření. Ani to však nebude stačit k tomu, aby se Řekové mohli v dohledné době vrátit na finanční trhy a mohli financovat svůj dluh přes soukromé investory.
Ve hře je tak vytvoření nového záchranného programu, který by měl opět přesáhnout hranici 100 miliard eur. Práce na nové finanční pomoci však povážlivě váznout, přestože Mezinárodní měnový fond jejich urychlením podmiňuje svojí případnou pomoc Řecku.
Pozornost se zaměřuje především na Německo, které spolu s některými svými severoevropskými spojenci žádá zapojení soukromých investorů do nového záchranného programu. Před takovým krokem ale varuje Evropská centrální banka, jež se obává, že například prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů budou ratingové agentury považovat za bankrot celé země. To by pak mohlo mít výrazně negativní dopad na stabilitu eurozóny a dluhová nákaza by se mohla rozšířit i mimo Řecko, Irsko či Portugalsko, které zatím potřebovaly pomoc mezinárodního společenství.