Praha, Brno, Ostrava a Plzeň nesouhlasí s návrhem MF ohledně daní

Změnu systému rozpočtového určení daní připravuje ministerstvo financí. Podle návrhu by se měl snížit rozdíl mezi nejchudšími obcemi a nejbohatšími městy ve výnosu sdílených daní na jednoho obyvatele z nynějšího 4,5násobku na trojnásobek. Kalousek již dříve připustil pouze možnost parametrických úprav. Celkem 6241 obcí by mělo dostat v novém systému navíc 13,5 miliardy korun. Daňové příjmy čtyř největších českých měst by měly od roku 2013 klesnout celkem o 4,9 miliardy korun. Po přechodnou dobu čtyř let by jim ale měly být ztráty částečně kompenzovány.

"Došlo dnes k pracovní schůzce se zástupci měst, kde je ministr financí seznámil se svými návrhy. MF nyní připravuje paragrafované znění zákona," řekl dnes ČTK mluvčí MF Ondřej Jakob. Dodal, že například primátor Zlína Miroslav Adámek (STAN) nebo liberecká primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD) naopak návrh přivítali.

ODS pak dnes uvedla, že její odborná komise vede o změnách v rozpočtovém určení daní dlouhodobou diskusi a trvá na zvýšení příjmů obcí z rozpočtového určení daní tak, aby změna byla spravedlivá pro všechny typy obcí.

"Návrh vůbec nezohledňuje specifické historické postavení čtyř dotčených měst a především nereflektuje na skutečné výdajové potřeby. Z rozpočtu hlavního města se financuje například výstavba metra, městského okruhu a další infrastruktury, která rozhodně neslouží pouze Pražanům, ale celé České republice. Praha by v reakci na snížení daňových příjmů zřejmě musela výrazně zdražit jízdné," uvedl primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda (ODS).

Propad příjmů by znamenal podle primátora Plzně Martina Baxy (ODS) obrovský zásah do investičních akcí. "Na řadu z nich máme úvěry od Evropské investiční banky, které jsou navázány na dlouhodobý model financování. V případě výpadku daňových příjmů bychom museli přistoupit i k omezení služeb, které občanům jako statutární město poskytujeme," uvedl. Obdobně se vyjádřili také zástupci Brna a Ostravy.

Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele by se měl týkat obcí od 2000 do 10.000 obyvatel. Obce a kraje nyní mají podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Kraje podle současného zákona dostávají 8,92 procenta a obce 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu těchto sdílených daní. Daň z nemovitosti je pak 100procentním příjmem obce.

Výnosy některých daní se podle zákona rozdělují mezi stát, kraje a obce. Těmi jsou daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných a daň z příjmů právnických osob.