Analytici: Bankrot Řecka teď není dobrým řešením,EU potřebuje čas

Lídři eurozóny již ve čtvrtek schválili společné prohlášení, v němž Řecko vyzývají k přijetí dalších úsporných opatření, jimiž podmiňují novou finanční pomoc. V jedné z méně nápadných pasáží přitom uvádí, že podílet se bude jen eurozóna a MMF. Eurozóna se chce na novém záchranném programu pro Řecko dohodnout nejpozději na začátku července. Nový záchranný program by měl opět překročit hranici 100 miliard eur a zástupci EU a MMF o něm teprve začínají jednat. Eurozóna nicméně trvá na tom, že do nového plánu by se měli zapojit i soukromí investoři.

Podle premiéra Petra Nečase by bankrot Řecka byl zřejmě vhodnější cestou, než další nalévání finanční pomoci. Ministr financí Miroslav Kalousek ve čtvrtek dokonce uvedl, že Řecko v bankrotu už je.

"Domníváme se, že realizace včera nastíněného plánu tedy získá více času a zabrání neřízenému bankrotu země v krátkodobém horizontu, který by měl rozsáhlé důsledky zejména na ostatní "nakažené" země eurozóny i na evropský finanční systém," uvedl obchodní ředitel společnosti Conseq Investment Management Lukáš Vácha. Podle něj se ale dlouhodobé řešení bez nějaké formy restrukturalizace řeckého dluhu, tedy prodloužení splatnosti nebo jeho částečného omezení, s velkou pravděpodobností neobejde.

Ani podle analytika ČSOB Petra Dufka by bankrot Řecka nebyl nyní nejvhodnějším řešením. "V tuto chvíli, i kdyby zbankrotovali a neplatili ani úroky ze svého dluhu, tak stále budou potřebovat desítky miliard půjček pro státní rozpočet. Po bankrotu by takové půjčky těžko mohli dostat," uvedl. Jestli ale bude plán úspěšný, rozhodnou podle něj sami Řekové tím, zda budou ochotni dát své veřejné finance do pořádku.

"Hlavní motivací pro EU je koupit čas," uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Bankrot Řecka by podle něj v tuto chvíli mohl být pro Evropu příliš nebezpečný. "Navíc šance na to, že se Řecko podaří udržet bez restrukturalizace, sice klesá, ale není nulová," dodal.

Z hlediska finančního trhu bude podle Brožky v nejbližším období důležité, zda se nová úsporná opatření povede protlačit řeckým parlamentem, což je nutnou podmínkou toho, aby Řecko další finanční pomoc obdrželo.

"Pomocí záchranného úvěru jde pouze oddálit bankrot do budoucna, což také znamená, že do bankrotu spadne větší objem úvěrů. I půjčku od EU bude muset totiž Řecko jednoho dne splatit - a to zřejmě bude onen den skutečného bankrotu," uvedla analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Zda plán EU vyjde, tedy alespoň dočasně, zaleží podle ní aktuálně na Řecku. "Krach Řecka by znamenal i velké problémy evropského bankovního sektoru, který by jednotlivé státy musely zachraňovat. Spíše tak než o Řecku může jít státům, které dnes nabízejí další plán, o jejich banky," uvedla.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je přitom Řecko technicky v bankrotu již nyní a záchranné plány mohou v nejlepším případě zajistit, že bankrot nevyvolá chaos, při němž by zkolaboval řecký finanční systém a při němž by se kritická situace přenesla do dalších zadlužených zemí. "Otázkou je, zda a do jaké míry postihne řecká krize ekonomiku Evropy jako celku a v tomto ohledu si zatím myslím, že nemusí dojít na nejhorší," uvedl.

ČNB dnes uvedla, že vzhledem k velmi omezeným obchodním a finančním vazbám České republiky a Řecka je riziko přímého dopadu dluhových problémů této země na finanční sektor a ekonomiku České republiky minimální. "Objem řeckých státních dluhopisů v držení českých bank představuje necelou jednu třetinu procenta celkových aktiv bankovního sektoru," uvedl Tomáš Zimmermann z tiskového oddělení banky. Ke konci března činila celková aktiva tuzemských bank 4,25 bilionu korun.