Nynější soupeření o šéfa MMF je jedním z nejostřejších v historii fondu, protože se rozvíjející se země razantně snaží proces volby ovlivnit. Podle nich by měl být zvolen kandidát s nejlepší kvalifikací a neměl by se brát ohled na kritérium národnosti. Carstens má sice podle ankety Reuters podporu třeba Kanady, Austrálie, Peru a Chile, to ale výsledek zřejmě nezmění.
Rozhodující hlas dají během dalších dvou dnů Spojené státy, které se k podpoře kandidátů zatím nevyjádřily. Obecně se ale předpokládá, že administrativa prezidenta Baracka Obamy podpoří Lagardeovou, aby USA zachovaly dlouhodobou nepsanou úmluvu s Evropou a Amerika měla v MMF pozici číslo dvě a ve Světové bance prezidenta.
Japonsko a Čína, které mají po USA v rozhodování MMF druhý a třetí nejsilnější hlas, také odmítly vyjádřit veřejně podporu některému z kandidátů. Podle vedení fondu budou ale obě země zřejmě hlasovat pro Lagardeovou. Pozice šéfa fondu se uvolnila poté, co byl nucen rezignovat Dominique Strauss-Kahn obviněný z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu, napsala agentura Reuters.