Chudých je v Česku prý nejméně, říká rakouská statistika

Průměrná mzda v Evropě roste, současně přibývá počet „chudých“ Evropanů. Mzdy totiž rostou nejvíce deseti procentům nejlépe vydělávajících zaměstnanců, čím dál více Evropanů tak nemá příjem ve výši 60 % mediánu mezd. Počet „chudých“ v Česku je však nejnižší v EU.

Členské země EU jsou ekonomicky i sociálně velmi vyspělé. Evropská chudoba tak, až na občany, kteří si sami zvolili život na okraji společnosti, neznamená absolutní materiální nedostatek. „Chudí Evropané“ neumírají hlady, žízní a nepřišli o střechu nad hlavou. Přesto se Evropané, jejichž veškerý čistý příjem (mzda, důchod, podpora v nezaměstnanosti, přídavky na děti, sociální dávky…) nedosahuje 60 % čistého mediánu mezd, cítí vyřazeni a handikepovaní, protože si nemohou dopřát životní styl většinové populace. Počet chudých v Evropě je však výrazně nižší než v mimoevropských zemích z důvodu propracované sociální politiky. 

Česko 9 %, Lotyšsko 26 %

V Česku je pouze 9 % chudých občanů, což je nejméně ze všech členských zemí EU. Dalšími zeměmi jsou: Nizozemí a Slovensko (11 %), Dánsko, Švédsko, Maďarsko, Rakousko a Slovinsko (12 %). Průměr za země EU je přitom 17 %.  Nejvíce chudých je v Lotyšsku (26 %), Rumunsku (23 %), Bulharsku (21 %), Litvě, Španělsku, Řecku a Estonsku (20 %). Vzhledem k tomu, že ve všech zemích je rozdílná úroveň mediánu mezd, tak je i absolutní hranice chudoby rozdílná. Např. chudý Němec by byl se svým příjmem v Bulharsku bohatý.

Medián je nižší než průměrná mzda

Ve všech evropských zemích je medián mezd (neboli střední hodnota mezd) značně nižší než průměrná mzda. Medián mezd tak lépe odpovídá představě běžného zaměstnance, protože průměrná mzda je nadhodnocena příjmy nejlépe ohodnocených zaměstnanců. Ke zvyšování průměrné mzdy dochází totiž především v důsledku zvyšování nadstandardních mezd. Zatímco průměrná mzda za celý rok 2010 dosahovala v Česku cca. 24 ticí Kč, tak medián mezd je něco přes 20 tisíc Kč. Posuzuje se však hranice čistých příjmů, což při 20 tisíc hrubého činí u svobodného občana 15 750 Kč, hranice chudoby je tedy cca. 9 450 Kč čistého včetně všech státních dávek.

Kdo má práci není chudý

Nejvíce jsou chudobou v Evropě ohroženi dlouhodobě nezaměstnaní, důchodci a děti. Kdo v Česku pracuje, ten není chudý. Nižší příjem než 10 tisíc Kč hrubého mělo v Česku 3 % zaměstnanců. Jestliže však zaměstnanec mající 10 000 Kč hrubého uplatňuje daňové zvýhodnění alespoň na 1 dítě, tak již není chudý, protože jeho čistá mzda je 9 827, vzhledem k daňovému zvýhodnění na dítě ve výši 967 Kč. Současně rodiny s nižšími příjmy pobírají přídavky na děti, příspěvek na bydlení či jiné státní dávky.

Státní dávky snižují chudobu

Sociální politika v členských zemích EU je velmi propracovaná a nákladná, díky ní se však daří snižovat chudobu. Státní sociální transfery snižují evropskou chudobu z 25 % na 17 %. Nejvíce snižují státní transfery chudobu v Irsku (o 19 %), Maďarsku (o 18 %), Švédsku (o 17 %), Dánsku (o 16 %), Rakousku a Finsku (o 13 %).

Tabulka: Počet chudých Evropanů

Pramen: Statistischen Jahrbuch Osterreichs 2011, Kapitel 38