Prioritou budou kartely při zadávání veřejných zakázek

Jako příklad z českého prostředí uvedl aktuálně prošetřovanou dohodu firem, které se účastnily kartelu při brněnských zakázkách na likvidaci komunálních odpadů. Hodnotu tendru neuvedl, kartel jej ale podle něj prodražil právě o zhruba pětinu. ÚOHS v této souvislosti vyšetřuje chování společností SITA CZ, .A.S.A. a van Gansewinkel. Zatím rozhodnutí nevydal. Případ šetří jak v oblasti veřejných zakázek, tak z hlediska ochrany hospodářské soutěže.

Přestože se ÚOHS oběma těmito oblastmi zabývá více než 15 let, v odhalování kartelových dohod u veřejných tendrů má ještě rezervy. Řízení, která v této oblasti podnikal v minulosti, vyzněla naprázdno. Prvním tuzemským případem úspěšného odhalení tajné dohody soutěžitelů byla v roce 2010 zakázka pro Vojenskou ubytovací a stavební správu v Litoměřicích. Ve spojitosti s tím vyšetřovala policie také kauzy v Brně, v Českých Budějovicích, Pardubicích a Praze a letos v březnu potom českobudějovické krajské státní zastupitelství obžalovalo 52 lidí kvůli podezření z manipulací se zakázkami na ministerstvu obrany.

ÚOHS v tomto případě pěti firmám uložil pokutu v celkové výši 4,9 milionu korun. Nyní případ řeší v druhé instanci. "Spějeme k úspěšnému závěru. Na některých dalších případech se pracuje," uvedl Rafaj. Podrobnosti uvést nechtěl.

Kartely a oblast hospodářské soutěže budou podle Rafaje nadále patřit k prioritám ÚOHS. A to i přesto, že úřad čeká posílení počtu zaměstnanců v oblasti veřejných zakázek v souvislosti s novelou zákona. Podle Rafaje může jít až o 100 lidí, nyní jich zaměstnává asi 120. Přímo hospodářskou soutěží, by se tak od roku 2012 zabývala jen menšina odborníků.

ÚOHS má nově řešit i tendry nad jeden milion korun. Rafaj se v této souvislosti obává zahlcení svých úředníků. Podle něj je vhodnější vyčlenit zaměstnance na sledování velkých tendrů. "Byl bych nerad, aby nás zahltily podněty na jedno až třímilionové zakázky a neměli bychom čas na větší soutěže," uvedl Rafaj. Plánované navýšení počtu ale zaměstnanců vítá. Podle Rafaje to mimo jiné pomůže úřadu v naplňování lhůt pro správní řízení, které nyní ve složitějších případech nestíhá.

ÚOHS v uplynulých letech měnil svůj postoj k fúzím. Před lety několik z nich zakázal. Později je ale povolil s odkazem na změněnou situaci na trhu. Postoj ÚOHS je nyní i podle Rafaje liberální. "Český trh je malý a spojování firem není tak velké, že by trh velmi silně omezilo. Dá se říci, že k fúzím přistupujeme liberálně. Na druhou stranu nepřipustíme, aby jakékoliv spojení firem ovlivnilo natolik trh, že by mohl vzniknout nový dominant," uvedl Rafaj.

Podle něj může být problematickou fúzí případné spojení jedničky a dvojky na českém pekárenském trhu, tedy firem Penam a United Bakeries. "Z prvního pohledu lze říci, že povolení fúze nebude jednoduché, jedná se o velmi významné podniky. Případná fúze může velmi závažným způsobem ovlivnit tento trh," řekl Rafaj. Podle něj se sice o fúzi mluví, žádný hmatatelný krok k jejímu uskutečnění ale zatím nevidí.

Podle Rafaje v ČR neklesá počet firem, které mají dominantní postavení, a jsou tedy pod drobnohledem ÚOHS. "Snažíme se, aby dominantů bylo co nejméně, jejich počet ale neklesá," uvedl Rafaj. Nižší počet řízení v této oblasti vysvětluje chováním firem, které údajně pochopily, že za porušení zákona mohou dostat vysokou pokutu.

Také podle odborníka na soutěžní právo z advokátní kanceláře Havel & Holásek Roberta Nerudy podniky v naprosté většině případů akceptují existenci soutěžního práva i to, že jsou jím v některých svých aktivitách omezeny. V jiných případech jim naopak poskytuje ochranu. "Pro úspěch českého soutěžního úřadu v následujících letech bude klíčové, zda si bude schopen udržet nejzkušenější odborníky a případně posílit o další odborníky zvnějšku," uvedl Neruda.