Než se loni na jaře dluhová krize v eurozóně citelně zhoršila, řada pojišťoven kupovala dluhopisy prakticky všech zemí či bank v eurozóně a nelámala si příliš hlavu nad tím, zda se v budoucnu návratu své investice dočkají, píše WSJ. Naopak často měly pocit, že mohou investorům i klientům zajistit téměř bez rizika vysoké zhodnocení.
Dnes je ale Řecko na pokraji platební neschopnosti a mnoho investorů se obává, zda nemůže být další na řadě Irsko, Portugalsko, nebo dokonce Španělsko. Banky, které si uvědomují riziko ztrát, se pak podle deníku snaží problémy přenést raději na své majitele, než by riskovaly, že bude nutné obrátit se na vládu, tedy na daňové poplatníky.
Výsledek? ptá se WSJ a odpovídá. Některé evropské pojišťovny čelí reálnému riziku vysokých ztrát, které mohou zdecimovat jejich finanční sílu a nepříznivě ovlivnit i klienty, kteří mají životní pojistku. Vzhledem k tomu, že pojišťovny nemusí být zrovna informačně otevřené, je podle analytiků a lidí z odvětví těžké odhadnout, jaké by byly dopady na jednotlivé pojišťovny.
Analytici tvrdí, že vedle zmíněné Ageas má v portfoliu významné procento dluhopisů rizikových zemí například i německá pojišťovna Allianz, italská Assicurazioni Generali, či francouzská Groupama.
Jak mohou dopady takového rizika vypadat v praxi, už minulý týden ukázala americká pojišťovna Aflac. Upozornila totiž akcionáře, že za druhé čtvrtletí patrně bude mít hrubou ztrátu 610 milionů dolarů (asi 10,5 miliardy Kč). Ztráta bude výsledkem prodeje investic do řeckých, irských a portugalských bank a do dalších finančních institucí.