Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou.
Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje.
Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů. Z toho 262.000 hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148.000 hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.