Jak vysoké jsou státní výdaje na penze?

Státní výdaje na penze tvoří nejvyšší výdajovou sociální položku státu. S rostoucím počtem penzistů a prodlužující se střední délkou života 65letých občanů bude tlak na zvyšování výdajů na penze a zdravotnictví enormní. Jak vysokou státní výdajovou položku tvoří penze ve světě?

Rostoucí zadlužení evropských zemí a demografické změny znamenají, že evropské země si nebudou moci v budoucnu dovolit udržet současný trend v penzijním a zdravotním systému. Bude muset docházet k posilování vlastní zodpovědnosti za finanční úroveň v penzi a zpřísňování podmínek pro přiznání důchodu (starobního, vdovského či invalidního). Již nyní totiž tvoří státní výdaje v členských zemích EU v průměru přes 10 % k HDP, v Itálii dokonce 14 % k HDP.

Přestože je přístup k důchodové problematice v zemích OECD rozdílný, především v povinném zapojení soukromého sektoru v povinném penzijním systému, tak prochází legislativa v posledních letech značnými změnami. Téměř ve všech členských zemích OECD se postupně zvyšuje důchodový věk. Dalšími trendy jsou vyšší znevýhodňování předčasných důchodů či vdovských důchodů a zpřísňování podmínek pro přiznání státní penze (např. zvyšování počtu let pojištění).

Proč poroste v Česku tlak na růst výdajů na penze?

V případě, že vyspělé členské země OECD neprovedou potřebné legislativní změny v penzijních systémech, tak by finanční náročnost na výplatu penzí razantně stoupala.

• Státní výdaje na penze v Česku dosahují 7,4 % k HDP, což je v rámci zemí OECD již nyní nadprůměrná hodnota, průměr za země OECD je 7,0 % k HDP. Hlavním důvodem je, že penze v Česku jsou vypláceny pouze z průběžného systému (stejně jako v Rakousku nebo Německu). Např. ve Švýcarsku, Nizozemí, Austrálii, Novém Zélandu, Islandu či Mexiku plyne občanům významná část důchodu z povinného spoření ve fondech.
• Státní výdaje na penze jsou v Česku velmi vysoké, přestože střední délka života 65letého občana ze zemí OECD je podprůměrná, v Česku činí 80,8 let a průměr za země OECD je 83,1 let. V příštích letech se tedy očekává, že střední délka života 65letých občanů v Česku poroste. Stát tak bude penze vyplácet v průměru delší dobu.
• Stejně tak je v Česku prozatím podpůměrný počet občanů starších 65 let k produktivnímu obyvatelstvu (od 15 let do 64 let). V Česku je občanů starších 65 let 22,6 %, průměr za země OECD 23,6 %. V příštích letech bude tedy stoupat poměr občanů starších 65 let vůči produktivnímu obyvatelstvu. V příštích letech budou do penze chodit silné ročníky a bude se čím dál více projevovat nízká porodnost v posledních dvaceti letech.

Země OECD v číslech

• Nejvyšší státní výdaje na penze z členských zemí OECD má Itálie (14,1 % k HDP), Francie (12,5 % k HDP), Rakousko (12,3 % k HDP), Řecko (11,9 % k HDP) a Německo (11,4 % k HDP).
• Střední délka života (naděje dožítí 65 letého občana) je nejvyšší v Japonsku (85,7 let), Švýcarsku (85 let) a Francii (84,9 let). Naděje dožití 65 letého občana je v průměru v zemích OECD o 4,5 roku vyšší než naděje dožití novorozence. Pokud se totiž podaří překonat rizika úmrtí v kojeneckém a dětském věku a následně ve středním věku, tak se naděje dožití logicky zvyšuje.
• Nejstarší obyvatelstvo z členských zemí OECD je v Japonsku, kde podíl občanů starších 65 let oproti občanům v produktivním věku 35,5 %, v Itálii 33 % a Německu 32,2 %.

Tabulka: Státní výdaje na penze v zemích OECD

Pramen: Pensions at a Glance 2011: Retirement-Income Systems in OECD Countries