Střemhlavý růst ceny zlata pokračuje

V důsledku monetárních stimulač-ních opatření v předchozích letech lze vycházet z toho, že směnný kurz mezi zlatem a papírovými penězi bude růst i nadále. Dvanáctiměsíční cílový kurz bude činit 2 000 USD.

„Dlouhodobá cílová hodnota ve výši 2 300 USD, formulovaná již před třemi lety, by se tak z dnešního pohledu mohla dokonce jevit jako konzervativní. Od první speciální analýzy Erste Group o zlatě před pěti lety se cena zlata zvýšila o 140 %“, konstatuje Ronald Stöferle, analytik komodit v Erste Group a autor zprávy o zlatě.

Zlato těží z nevyřešené krize veřejného dluhu

Vzhledem k tomu, že převážná část veřejného dluhu není splacena ani odepsána, zůstává nadměrné zadlužení mnoha států na světě nevyřešen. Úroveň reálných úroků tak dlouhodobě zůstane na nízké úrovni a bude tak tvořit ideální podmínky pro cenu zlata. Východisek ze zadlužení není mnoho: buď lze ze zadluženosti „vyrůst“ (podobně jako USA po druhé světové válce) nebo drasticky snížit výdaje a neprodleně konsolidovat rozpočet (jako například v devadesátých letech ve Skandinávii). K nejbolestivějším variantám patří masivní zvýšení daňového zatížení, inflace, devalvace měny nebo v konečném důsledku státní bankrot. Analytici Erste Group vychází z toho, že zlato by těžilo prakticky při všech výše zmíněných variantách.

Často se zapomíná také na to, že hnacím motorem na straně poptávky po zlatě jsou Čína a Indie. Tradičně velká afinita ke zlatu v kombinaci s růstem blahobytu v těchto zemích budou pilířem dlouhodobě vysoké poptávky. V roce 2020 bude 50 % světového HDP vytvářeno na vyvíjejících se trzích, zatímco v roce 2000 činil jejich podíl pouze necelých 19 %.

Renesance zlata jako investice pokračuje

V roce 2000 činila poptávka investorů po zlatě pouhých 4,8 % celkové poptávky, 2010 to bylo již téměř 40 %, což je podle analytiků Erste Group jasná změna trendu a počátek nové fáze na býčím trhu. Lze vycházet z toho, že tuto novou etapu budou charakterizovat institucionální investoři. Především pojišťovny a penzijní fondy by měly posílit alokace do zlata, vzhledem k tomu, že korelace s akciemi a obzvláště s dluhopisy je nízká, resp. negativní. Ve své 6000-leté historii zlato nikdy neztratilo svou hodnotu - naopak neustále vedlo seznam ultimativní měny. „Nepočítáme s tím, že tento trend v dohledné době zeslábne. Proto očekáváme další nárůst ceny zlata“, pokračuje Stöferle. Zlato zůstává jako protipól nekrytých papírových měn výbornou pojistkou v případě „worst-case“ scénáře.

Cena zlata úzce souvisí s důvěrou, případný pokles ceny zlata by proto měl být doprovázen rostoucí důvěrou a stabilizací trhů. Vzhledem k tomu, že důvěra investorů otřesená krizí posledních let ještě nebyla obnovena, můžeme u zlata i nadále očekávat vynikající poměr rizika k výnosu.

Zlato jako pilíř moudré investiční strategie

Zlato by nemělo chybět v žádném portfoliu, byť jen z důvodu diverzifikace a pojistky v případě „worst-case“ scénáře. Mnohé studie dokazují, že zlato jako součást portfolia snižuje celkové riziko a zlepšuje jeho vývoj. Zhruba 5-10 % celkového majetku by mělo být investováno do zlata. Zlato není - na rozdíl od akcií nebo dluhopisů - spojeno se žádnými závazky či sliby a už jen z tohoto důvodu ho lze jednoznačně použít za účelem diverzifikace. „Vycházíme i nadále z toho, že cena zlata vzroste na konci býčího trhu přinejmenším na historické maximum z roku 1980 ve výši 2 300 USD za unci“, analyzuje Stöferle. Na základě některých historických srovnání se zdají být realistické i výrazně vyšší cenové sféry. Proč zlato nevyplácí žádné úroky, vysvětluje odborník následovně: „Zlato představuje ryzí vlastnictví a nezahrnuje žádné závazky vůči jiné osobě nebo instituci“. Neobsahuje žádné riziko protistrany. Obzvláště poslední měsíce ukazují jasný trend hovořící ve prospěch zlata jako druhu investice: je na něj pohlíženo stále více jako na peníze nejvyšší jakosti a stále méně jako na surovinu.

Zpět ke zlatému standardu?

Před sto lety by pravděpodobně byla existence měny bez pevné vazby na zlato a bez krytí zlatem naprosto nemyslitelná. V roce 1971 bylo 35 dolarů stále ještě kryto jednou uncí zlata. Dnes je tomu přesně naopak. „Návrat ke zlatému standardu považuji v současné době za nerealistický, avšak diskuze na toto téma se opět rozbíhá“, prohlásil Stöferle. „Než ale dojde ke stanovení konkrétních opatření, musel by se současný stav dále dramaticky zhoršit“. Různé studie o měnách poukazují na další zajímavý aspekt: čím silnější vazba na zlato, tím nižší inflace.