Eurozóna se snaží zachránit Řecko, které potřebuje další peníze

Zatím není jasné, jak se do nové pomoci zapojí soukromý sektor, protože tento krok by mohl vyvolat výrazný neklid na finančních trzích. Ratingové agentury by jej totiž mohly hodnotit jako bankrot Řecka, čemuž se většina politiků i Evropská centrální banka (ECB) chtějí vyhnout.

"Na stole nyní máme dohodu, že zapojení soukromého sektoru musí být dobrovolné. Musí to být nové peníze, ale mělo by to být i refinancování současných úvěrů," řekl novinářům při příjezdu na jednání belgický ministr financí Didier Reynders. "Řecko potřebuje peníze do poloviny září. Před naše parlamenty s tím můžeme jít v září. Myslím, že dnes bychom měli alespoň oznámit, jaká bude role soukromého sektoru," dodal.

Ve hře je nicméně několik možností. Francouzi navrhují, aby soukromí investoři zhruba 70 procent výnosů řeckých dluhopisů, jejichž splatnost končí před koncem roku 2014, reinvestovali do nových dluhopisů se splatností 30 let a dalších cenných papírů, které ponesou nejvyšší možný rating AAA. Tato možnost ale nejspíš padla, protože ratingové agentury daly jasně najevo, že podobná řešení budou automaticky považovat za bankrot.

Šéfové státních pokladen se tak mohou rozhodnout ještě pro návrh Německa, který počítá s výměnou řeckých dluhopisů za dluhopisy s delší splatností. Na jednacím stole se navíc objevila možnost, že by řecký dluh začal nakupovat i záchranný fond eurozóny (EFSF), přestože stejný návrh v minulosti již několik zemí odmítlo.

"Na stole je celá řada možností, které musíme podrobně posoudit. Nebudeme ovšem nijak zasahovat do soukromého sektoru. To by mělo fatální následky," uvedla rakouská ministryně financí Maria Fekterová. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble, jehož země si zapojení investorů klade jako podmínku pro svůj souhlas s novou finanční pomocí, nechtěl současná jednání příliš komentovat. "My jsme již udělali to, co bylo v případě Řecka nutné. Nyní rychle a bez zbytečných prodlev vyjednáme nový záchranný program. Jsme na správné cestě," doplnil.

Na finančních trzích se minulý týden objevily obavy, že dluhová krize se začala šířit do Itálie, jejíž státní dluh je úrovní 120 procent HDP druhý nejvyšší v EU hned po Řecku. Pod tlakem italských problémů dnes prudce oslabují burzy v celé Evropě, šéfové státních pokladen však situaci za nijak dramatickou nepovažují. Alespoň podle svých vyjádření.

"Itálie je uprostřed rozpočtových rozhodnutí, která nejsou jednoduchá, ale návrh představený italským ministrem financí je velmi přesvědčivý. Nemám žádné pochybnosti, že Itálie přijme správná rozhodnutí. To je všechno. Je to jen vzrušení před podobnými setkáními, neměli bychom to brát příliš vážně. Itálie je na správné cestě," uvedl Schäuble.

O krizové situaci v eurozóně dnes mimořádně jednali již šéfové unijních institucí. Ze setkání prezidenta EU Hermana Van Rompuye, šéfa Evropské komise José Barrosa, šéfa ECB Jeana-Clauda Tricheta a dalších však není znám žádný závěr.