"Podle mých výpočtů by sjednocení DPH na 17,5 procentech mělo roční inkaso daní veřejných rozpočtů zvýšit zhruba o 23 miliard korun. Při sazbě 19 procent by si veřejné finance ve srovnání s dnešním stavem polepšily o 49 miliard korun," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Letošní růst hrubého domácího produktu se podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška zřejmě neodchýlí od prognózy ministerstva financí, bude ale více tažen zahraniční a méně domácí poptávkou. "Nižší bude proti předpokladům také nominální růst HDP kvůli horším směnných relacím v zahraničním obchodě a nižším maržím tuzemských poskytovatelů služeb. Uvedené faktory znamenají nižší daňové příjmy," uvedl. Příští rok se podle něj situace možná z hlediska struktury růstu HDP a směnných relací poněkud zlepší, nižší vytvořená základna z letošního roku ale sníží proti plánu i daňové příjmy 2012.
"Negativní dopad na výběr daní z titulu zpomalení hospodářské aktivity je velmi pravděpodobný," uvedla i analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Podle ní by přitom samotné zvýšení daně z přidané hodnoty na 19 procent mohlo přinést 10 až 20 miliard korun. Ovšem proti vyšším příjmům půjde právě očekávané ekonomické zpomalení, upozornila.
Ministerstvo financí v dubnové prognóze přitom zhoršilo pro letošní rok odhad růstu ekonomiky z 2,2 na 1,9 procenta. Pro příští rok pak výhled zhoršilo na 2,3 procenta z předchozích 2,7 procenta.
"Ve druhém čtvrtletí letošního roku sice došlo k výraznějšímu zpomalení hospodářského růstu, než se čekalo. Druhá polovina roku by ovšem mohla přinést opětovné zlepšení situace," uvedl Marek. Z pohledu českých veřejných financí je ekonomický výhled příznivý, hrozí mu ovšem výrazná rizika jako například vývoj evropské dluhové krize.
Podle údajů o státním rozpočtu ke konci června daňové příjmy stouply meziročně o necelá dvě procenta na 262,6 miliardy korun. Plány ministerstva financí ovšem počítají letos s růstem o 6,9 procenta. Na DPH stát vybírá více, než plánoval.