Národní banka už ekonomice příliš nepomůže

Česká národní banka (ČNB) má omezený prostor, jak může ovlivňovat chod našeho hospodářství a celkovou ekonomickou situaci. Souhrnně mluvíme o monetární (měnové) politice. Úloha měnové politiky ČNB je právně kodifikována v ustanoveních článku 98 Ústavy ČR a §2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, které jí ukládají zabezpečovat především cenovou stabilitu a - pokud tím není dotčen tento hlavní cíl ČNB - podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. Hlavním cílem je tedy:

CENOVÁ STABILITA.

ČNB, podobně jako většina centrálních bank, se soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen. V praxi se stabilitou cen rozumí zpravidla nikoli doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst. Růst cen odpovídající cenové stabilitě by měl zahrnovat statistické vychýlení směrem nahoru, k němuž dochází při měření růstu těchto cen ČNB odhaduje, že stabilitě spotřebitelských cen v české ekonomice dlouhodobě odpovídá čistá inflace na úrovni kolem 2%.

ČNB tedy tzv. "cíluje inflaci". Svými nástroji se všemožně snaží udržet inflaci v cílovém pásmu. To bylo stanoveno na roky 2001 - 2005 jako klesající koridor, jehož dolní hranice je na úrovni 2% koncem roku 2005 (viz. obrázek).

Zdroj: ČNB

A jak to vlastně banka dělá? Jak se jí daří své cíle plnit?

K naplnění hlavního cíle má ČNB k dispozici poměrně málo nástrojů. Souhrnně se nazývají "měnověpolitické nástroje" a jsou jimi:

• Operace na volném trhu
• Automatické facility
• Povinné minimální rezervy

Povinné minimální rezervy komerčních bank jsou nastaveny na 2% objemu primárních závazků dané banky - tedy jednoduše řečeno 2% vkladů klientů, Automatické facility slouží k poskytování nebo ukládání likvidity komerčních bank přes noc u Centrální banky.

Poslední, ale nejdůležitější jsou...
                                                                ...operace na volném trhu.

Cílem operací na volném trhu je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací. Koncem každého měsíce začíná právě kolem nastavení úrokových sazeb (hlavně REPO sazby) nebývalé hemžení. Poslední čtvrtek v měsíci zasedá Bankovní rada ČNB a stanoví hlavní úrokové sazby na příští období. Na zasedání koncem června Rada hlasováním snížila sazby o 1/4 procentního bodu (tedy o 0,25%). Jak se zachová pozítří? Na to se názory různí. Agentura Reuters udělal průzkum mezi analytiky a výsledky je jednoznačná shoda na tom, že základní úrokové sazby se pro příští období nesníží. "Všech devět analytiků oslovených v průzkumu očekává, že klíčová dvoutýdenní repo sazba zůstane po měnovém zasedání bankovní rady 31.července na 2,25 procenta." uvedla agentura a pokračuje "šest analytiků uvedlo, že červnové snížení sazeb o čtvrt procentního bodu by mohlo v letošním roce ještě pokračovat, zejména pokud Evropská centrální banka podle očekávání nechá klesnout zápůjční sazbu, aby pomohla oživení eurozóny." Stejného názoru je i ministr Sobotka, který osobně nevylučuje možnost dalšího snížení sazeb. Prostor pro to rozhodně je.

Pravděpodobnost změny ve čtvrtek je tedy malá, ekonomika pravděpodobně nedostane puštěno žilou. Pravda je ale taková, že každé, byť nepatrné impulsy významně ekonomice pomáhají.

A jak to bude příští rok? Je dále kam klesat? Nebo nastane opačný trend? Porostou sazby? Jak je to s vývojem v Evropě a jinde ve světě? Čtěte některou z našich příštích analýz.