4. DÍL: SLOVESO OLLA "BÝT", OTÁZKA, VOKÁLNÍ HARMONIE
Fráze:
Kuka sinä olet? Kdo jsi?
Minä olen Jussi. Jsem Jussi.
1. Tykání a vykání
Ve finštině se běžně tyká – v obchodě Vám prodavačka řekne Hei (Ahoj), v bance, ale i na úřadech Vám budou tykat, pouze pokud se setkáte s paní prezidentkou, raději jí vykejte. Výše zmíněnou frázi tedy můžete bez ostychu použít v konverzaci se zcela neznámým člověkem.
2. Osobní zájmena a sloveso olla (být)
Kladný význam
(minä) olen já jsem | (me) olemme my jsme |
(sinä) olet ty jsi | (te) olette vy jste |
hän on on/ona je (o lidech) | he ovat oni jsou (o lidech) |
se on to je (o věcech) | ne ovat ona jsou (o věcech) |
Zápor
(minä) en ole já nejsem | (me) emme ole my nejsme |
(sinä) et ole ty nejsi |
(te) ette ole vy nejste |
hän ei ole on/ona není (o lidech) | he eivät ole oni nejsou (o lidech) |
se ei ole to není (o věcech) | ne eivät ole ona nejsou (o věcech) |
Osobní zájmena 1. a 2. osoby je možné vynechat, lze použít pouze slovesa v dané formě, pouze osobní zájmena 3. osoby jsou se slovesem povinná. Ve finštině neexistují rody, proto osobní zájmeno „hän“ odpovídá jak českému „on“, tak i „ona“.
Všimněte si také osobních koncovek u slovesných tvarů – tyto koncovky se připojují ke všem slovesným kmenům.
3. Otázka
Otázka se ve finštině pozná buď podle tázacího zájmena – Kuka (Kdo), Mikä/Mitä (Co), Miksi (Proč), Milloin (Kdy), Missä (Kde) atd., nebo podle tázací částice „ko/kö“, která se připojuje ke slovu, na které se ptáme, tedy např. „Oletko sinä Jussi?“ Jsi Jussi?, Jussiko sinä olet? Jussi jsi?, Sinäkö Jussi on? Ty jsi Jussi?
Pokud na otázku chcete odpovědět kladně, řeknete „Kyllä (, minä olen Jussi.) / Niin (, minä olen Jussi), nebo v mluveném jazyce Joo (, minä olen Jussi).
Zápornou odpověď vyjádříme zápornou částicí dané osoby nebo částicí „ei“, tedy například – En, minä en ole Jussi. / Ei, minä en olen Jussi.
4. Vokální harmonie
Distribuce tázací částice kö a ko závisí na tom, zda se ve slově vyskytují přední (ä, y, ö) nebo zadní (a, u, o) samohlásky. Ve finštině funguje tzv. vokální harmonie – tj. slova se skládají pouze z předních nebo zadních samohlásek. Samohlásky „e, i“ jsou neutrální, mohou být tedy v jednom slově spolu s předními i zadními samohláskami. Proto použijete nepřehláskovanou variantu tázací částice v otázce „Oletko sinä Jussi?“, ale přehláskovanou variantu „kö“ ve větě „Sinäkö Jussi on?“
Vokální harmonií se řídí i distribuce variant pádových koncovek u podstatných jmen (např. työ-ssä (v práci), ale talo-ssa (v domě) a osobních koncovek u sloves (např. he sano-vat oni říkají, ale he kysy-vät oni se ptají).
Procvičte si, co jste se prozatím naučili.
Přečtěte si i předchozí díly:
1. díl: Zvláštnosti finské gramatiky a slovní zásoby
2. díl: Výslovnost finštiny
3. díl: Základní fráze
Pokud máte jakékoli dotazy, připomínky či nechcete zmeškat další díl kurzu finštiny Opi suomea, napište nám svůj email na sales@vzdelani.cz. Jakmile zveřejníme další článek, pošleme Vám zprávu.