Analýza: Kdo získá Unipetrol, může se stát pánem regionu

Státní 63procentní podíl Unipetrolu je poslední příležitostí, jak pomocí aktivizice vstoupit na významný středoevropský trh a posílit vlastní postavení v rámci celého regionu. Poté už musí dominantní koncerny - maďarský MOL, rakouský OMV a Polský PKN Orlen - zapomenout na rivalitu a přemýšlet o spojenectví, pokud má konsolidace v sektoru pokračovat.

Vysoká cena, kterou vyplatil MOL za podíl v chorvatské ropné společosti INA, a odložená privatizace polské firmy Lotos, však naznačují, že zájemci o nové trhy se budou muset praštit přes kapsu. Konsolidační proces pak budou řídit spíš státní úředníci než šéfové ropného průmyslu. Střední Evropa, vklíněná mezi nasycené západoevropské trhy a rozpínavé ruské giganty, má solidní růstový potenciál a při vyšší efektivitě může výrazně zlepšit produktivitu. "MOL, OMV a PKN se budou chtít zmocnit všeho, na trhu zůstane, a mnoho aktiv k privatizaci už nezbývá," řekl Bidzina Bedžuašvili, specialista z UBM v Londýně. "Takže počítejte s tím, že o tendr na Unipetrol bude velký zájem." Chorvatsko prodalo čtvrtinu ropného a plynárenského koncernu INA za 505 milionů dolarů, zhruba 40 procent nad předpokládanou cenou. To je před privatizací Unipetrolu velice slibný signál, zvláště rospoutá-li se mezi zájemci zuřivá licitace. Očekává se, že středoevropské ropné firmy vytvoří do tří až pěti let síť se vzájemně provázanou vlastnickou strukturou, aby odvrátily cizí zájemce, zajistili si pozice mezi drobnými odběrateli a zefektivnili výrobu.

Ale i kdyby se MOL, OMV a PKN spojily do jedné společnosti, měly by společně tržní kapitalizaci ve výši 7,7 miliardy dolarů. Ve srovnání s nějvětšími hráči v sektoru, jako je britský BP,  je to sotva pět procent.

Investiční firma

Cena 65 procent Unipetrolu se dříve odhadovala na 350 milionů dolarů, lítý souboj o firmu INA však donutil analytiky odhad přehodnotit. Jak se zdá, nový majitel bude muset za strategickou základnu na jednom z klíčových trhů trdě zaplatit. Ekomonové však současně upozorňují na neprůhlednou strukturu Unipetrolu, jež vypadá jako fond investující do chemického sektoru. Vážnou zátěží pro budoucího vlastníka bude také masivní dluh dosahující zhruba miliardy dolarů. "Finanční profil Unipetrolu není až tak skvělý; pokud PKN v tendru zvítězí, může to mít negativní dopad na hodnocení jeho závazků," řekl Arkadiusz Wicik, analytik z ratingové agentury Fitch.

Nejcennější částí Unipetrolu je 51procentní podíl v největší české rafinerii Česká rafinérská, v níž mají menšinové podíly také Agip, dceřiná firma italského koncernu ENI, nizozemský Royal Dutch/Shell a ConocoPhilips. Unipetrolu patří ale také síť čerpacích stanic a aktiva v oblasti chemického průmyslu. Vláda si s privatizací Unipetrolu dává na čas, ovšem v září by měla potenciálním zájemcům umožnit, aby nahlédly do jeho účetních knih. "Otázkou je, jak kam až licitace může jít a zda mohou OMV a PKN vážně uvažovat, že povedou regionální konsolidaci, pokud se jim nepodaří ovládnout český trh," soudí Michal Mierzwa, specialista na ropný průmysl z Erste Bank ve Varšavě. Na prodej bude letos také 10 až 13 procent firmy MOL, v níž OMV už ovládá deset procent.

Politika, ne ekonomika

Polsko v pondělí jasně ukázalo, že se nechce práva mluvit do vývoje v odvětví vzdát. Budou to spíše politická, nikoli ekonomická rozhodnutí, jež budou udávat tón jeho konsolidaci. Vláda prozatím upustila od prodeje druhých největších polských rafinerií Lotos, dříve Rafineria Gdaňska, konkurenčnímu PKN a britské investiční firmě Rotch Energy. Kabinet oznámil, že obě firmy možná sloučí později za jiných podmínek. Podle analytiků však může chuť nechuť politiků vzdát se vlivu na ropný průmysl výrazně zkomplikovat jeho přeshraniční konsolidaci. "Budou polští a maďarští ministři... schopni vymodelovat strukturu sfúzovaného podniku? To je dost těžko proveditelné a nepříliš pravděpodobné," dodal generální ředitel Lotosu Pawel Olechnowicz.

Autor: Wojciech Moskwa, Přeložil: Jan Korselt; 18.7.2003