Porovnáváme zdanění OSVČ a jednatele s.r.o.

Většina začínajících podnikatelů se nejprve rozhoduje, jestli podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná nebo založit s.r.o. a stát se jejím zaměstnancem.

V naší analýze budeme počítat daň z příjmů a pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Pro OSVČ však nebudeme uvažovat žádné výdaje – tedy přiblížíme se co nejvíce zaměstnanci, který si také žádné výdaje neuplatňuje a zdaňuje celou mzdu. Ve skutečnosti si OSVČ může daňově uplatnit výdaje procentem z příjmů (40% podnikatelé na základě jiného než živnostenského zákona, 60% živnosti, 80% soukromí zemědělci) a jejich daň a odvody se ještě sníží.

Zdanění

A) OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná musí ze svých příjmů po odpočtu výdajů odvést daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %.

B) S.r.o.

Společnost s ručením omezeným musí odvést z rozdílu mezi výnosy a náklady daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Podíly společníků se musí ještě zdanit srážkovou daní ve výši 15 %.

Příklad: Uvažujeme celkové roční příjmy 600 tis. s tím, že v případě s.r.o. byla polovina těchto příjmů použita na pravidelnou mzdu, resp. odměnu a druhá polovina na podíl na zisku. Vždy se uplatní jen sleva na poplatníka. Ani v jednom případě se neuplatňují žádné výdaje.

	DPFO	DPPO	Celkem
OSVČ	65 160	-	65 160
S.r.o.	36 450	57 000	93 450

V případě OSVČ: (600 tis. * 0,15) - 23 640 = 66 360 Kč

V případě S.r.o.: (300 tis. * 0,81 * 0,15) + (300 tis. * 0,19) = 93 450 Kč 

Pojistné na důchodové a zdravotní pojištění

A) OSVČ

Předpokládáme, že osoba samostatně výdělečně činná má takové příjmy, že se musí účastnit důchodového pojištění. Pojistné na sociální pojištění činí 29,2 %. Dále je účastna na zdravotním pojištění, ve výši 13,5 %. Celková sazba tak činí 42,7 %.

B) S.r.o.

V případě společnosti s ručením omezeným jsou dvě možnosti – buď vystupujete jako společník s odměnami bez zaměstnaneckého poměru nebo jako zaměstnanec tohoto podniku, případně kombinace obojího.

V případě zaměstnaneckého poměru zaměstnavatel odvádí 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Zaměstnanec pak odvádí 6,5 % na sociálním pojištění a 4,5 % na zdravotním pojištění.

V případě odměn společníka platí tato pravidla. Odměna společníka, která je vyplácena ze mzdových nákladů podléhá odvodům zdravotního pojištění (13,5 %). Sociální pojištění je třeba rozdělit na nemocenské a důchodové pojištění. Nemocenské pojištění se z odměny neodvádí a důchodové až z odměny převyšující 6 000 Kč měsíčně (ve výši 21,5 %), společník pak musí odvést 6,5 %.

Příklad: Příjmy a výdaje jsou stejné jako v předchozím srovnání. Předpokládáme, že pro OSVČ je podnikání hlavní výdělečnou činností a podnikala celý rok. V případě s.r.o. předpokládáme, že polovina příjmů byla vyplacena jako podíl na zisku a druhá polovina byla použita na pravidelné odměny vyplacené v prvém příkladu společníkovi, ne na základě zaměstnaneckého poměru a v druhém případu společníkovi-zaměstnanci.

	Sociální pojištění	Zdravotní pojištění	Daň z příjmů FO	Celkem
OSVČ	87 600	40 500	65 160	193 260
S.r.o. – společník	84 000	40 500	33 885	158 385
S.r.o. – zaměstnanec	94 500	40 500	35 460	170 460

V případě OSVČ: (300 tis. * 0,292) + (300 tis. * 0,135) + (600 tis. * 0,15 - 23 640) = 194 460

V případě S.r.o. – společník: (300 tis. * 0,28) + (300 tis. * 0,135) + (300 tis. * 1,305 * 0,15 - 23 640) = 159 585

V případě S.r.o. – zaměstnanec: (300 tis. *  0,315) + (300 tis. * 0,135) + (300 tis. * 1,34 * 0,15 - 23 640) = 171 660

Závěr

Jako nejvýhodnější varianta je podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná, nejméně výhodné je podnikání pod hlavičkou s.r.o., kde budete vystupovat jako zaměstnanec.

	Celkové odvody státu
OSVČ	193 260
S.r.o. – společník	251 835
S.r.o. – zaměstnanec	263 910

Obecně OSVČ má nejmenší daňové zatížení z důvodu polovičního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Daňové zatížení navíc ještě snižuje možnost uplatnění paušálních nákladů % z příjmů, s čímž jsme v našem příkladu nepočítali. Na druhou stranu OSVČ jistě nezatěžuje státní rozpočet tak jako zaměstnanci – nemocenská, pracovní úřad, dávky podpory.

Článek vyšel původně na webu Firemnífinance.cz