"Takové spekulace by byly jistým způsobem, jak prodělat, vzhledem k tomu, co se dohodlo minulý čtvrtek," řekl Trichet francouzskému listu Le Point.
Lídři eurozóny se na mimořádném summitu v Bruselu minulý týden dohodli na podmínkách nové pomoci pro Řecko. Atény budou moci čerpat nových úvěr v objemu 109 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč), který doplní úvěr v rozsahu 110 miliard eur z loňského května.
Rozporuplná vyjádření, která směrem k veřejnosti vysílají představitelé eurozóny, ale jen podtrhují křehkost nové dohody a přispívají k nervozitě na finančních trzích. Ty jsou přitom už dost znepokojeny komplikacemi při jednání o zvýšení limitu zadlužení Spojených států.
Politici dohodu o pomoci Řecku prezentují jako známku nového odhodlání zastavit v Evropě dluhovou krizi. Velká většina analytiků v anketě agentury Reuters ale dohodu z minulého čtvrtka za zlom v dosavadním vývoji krize nepovažuje.
Trichet ujednání z Bruselu považuje za důležitá rozhodnutí pro finanční stabilitu eurozóny. Řecko na sobě ale podle Tricheta musí dál pracovat. Politici ale na summitu prý ani na vteřinu neuvažovali o tom, že by Řecko mělo vystoupit z eurozóny.
"Důležitější než cokoli jiného - a to je naprosto zásadní - je teď to, aby Řecko znovu nabylo kontrolu nad svou ekonomikou. Aby Řecko samo zavedlo opatření k obnově rozpočtu, vládních účtů a konkurenceschopnosti. A to tak rychle a tak rázně, jak to jen bude možné," řekl Trichet.
V globálním kontextu pak šéf ECB poznamenal, že navzdory nynější dluhové krizi eurozóna čelí menším problémům, než s jakými se potýká Japonsko nebo Spojené státy.
K ratingovým agenturám se Trichet vyjadřoval opět velmi kriticky a řekl, že fungují "zjevně oligopolním způsobem". To prý z hlediska organizace trhu není optimální. "Tato konfigurace je strukturálně procyklická. Jinými slovy během hospodářské prosperity vytváří bubliny, zatímco během útlumu potíže zesiluje," poznamenal Trichet. "Tyto nedostatky je potřeba řešit," dodal.