"Podle závěrů Národní ekonomické rady vlády by Česká republika neměla prosazovat žádné revoluční změny v pravidlech kohezní politiky EU po roce 2013. Především pak neustupovat ve snaze podporovat zaostalé regiony a méně vyspělé členské státy. Jenom tak můžeme získat pro Českou republiku maximální možný objem finanční alokace v dalším rozpočtovém období Evropské unie 2014 až 2020," uvedl tajemník NERV David Havlíček.
Politika soudržnosti se v současném rozpočtovém období 2007 až 2013 dotýká zhruba třetiny rozpočtu Evropské unie. Peníze se přerozdělují většinou prostřednictvím strukturálních fondů.
Nárok na finanční prostředky ze strukturálních fondů mají pouze takzvané znevýhodněné regiony, tedy například venkovské či problémové městské oblasti, nebo upadající průmyslové oblasti. Na pomoc má v tomto případě nárok region, který nedosahuje 75 procent průměru hrubého domácího produktu na obyvatele v EU. To jsou v současném rozpočtovém období všechny regiony ČR s výjimkou Prahy.
V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu zhruba 26,7 miliardy eur. To je podle současného kurzu asi 651 miliard korun.
Ekonomičtí experti z NERV vládě také doporučili, aby se po roce 2013 snížil počet operačních programů, přes které do Česka proudí peníze z evropských fondů. Měla by se zjednodušit i jejich struktura. O snížení množství operačních programů v příštím období mluvil již dříve též ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Nyní je v Česku 26 programů.
Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie 36,9 miliardy korun, tedy o 17,4 miliardy korun více, než do něj odvedla. Za tímto vývojem stojí tradičně příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příliv prostředků ze Společné zemědělské politiky EU. Celkově od vstupu do EU zaplatila Česká republika do rozpočtu EU 239 miliard korun a získala 401,2 miliardy korun.