Schodek státního rozpočtu v červenci klesl na 61 miliard korun

Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 3,6 procenta na 309,6 miliardy korun. Schválený rozpočet ovšem počítá s růstem o téměř sedm procent.

Právě kvůli horšímu vývoji daňových příjmů, který souvisí s vývojem ekonomiky, chystá vláda o škrtech v příštím i přespříštím roce. Vláda 20. července schválila základní podobu rozpočtu na příští rok s deficitem 105 miliard. DPH příští rok by měla být ve dvou sazbách 20 a 14 procent, další rok 17,5 procenta. Podle přijaté varianty budou sníženy rozpočty kapitol a ke krytí důchodového účtu budou zapojeny i výnosy z dividend na privatizačním účtu, každoročně asi 15 miliard korun. Ministři za Věci veřejné se proti návrhu postavili, především kvůli škrtům ve výdajích ministerstva dopravy.

V samotném červenci skončilo hospodaření státu s přebytkem 1,8 miliardy korun, o rok dříve to bylo 6,6 miliardy korun. Výsledek je podle MF negativně ovlivněn doplacením zálohy obcím a krajům na přímé náklady škol. Naopak příjmům rozpočtu v červenci pomohla změna splatnosti daně z příjmu firem. Ta je letos splatná až do 1. července, předtím byla do konce června.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně mírně stouply na 591,1 miliardy korun.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát ke konci července vybral 122,5 miliardy korun, meziročně o necelá čtyři procenta více. Růst tak odpovídal odhadům MF.

Inkaso spotřebních daní ke konci července vzrostlo o 6,1 procenta na 78,6 miliardy korun. Z toho 2,8 miliardy korun tvořily odvody z elektřiny ze slunečního záření. Rozpočet počítá celkově s růstem o 7,6 procenta proti roku 2010. MF upozornilo, že v oblasti spotřebních daní není pro letošní rok počítáno se žádnými legislativními změnami, které by výrazně ovlivnily výši inkasa daně.

Z daně z příjmu právnických osob rozpočet inkasoval ke konci července 47,7 miliardy korun, tedy o 5,4 procenta méně než loni. Rozpočet počítá s poklesem o 2,7 procenta proti roku 2010. Daňový výnos bude podle úřadu letos ovlivněn loňským poklesem sazby daně z 20 procent na 19 procent.

Na daních z příjmu fyzických osob stát získal 47,8 miliardy korun, tedy o necelé procento více než loni. Rozpočet počítá s růstem o 16 procent kvůli vyššímu očekávanému inkasu u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a vybírané srážkou.

Na pojistném na sociální zabezpečení stát ke konci července vybral 211,4 miliardy korun, meziročně o 7,3 miliardy více.

Celkové výdaje státu v meziročním srovnání klesly o 0,5 procenta na 652,1 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil 258,6 miliardy korun, meziročně o tři procenta více. Z toho na důchodech stát vyplatil 212,4 miliardy korun, což je o necelých šest procent více než před rokem. "Některé další sociální dávky vykazují meziroční pokles - státní sociální podpora o 2,7 miliardy korun a prostředky na podpory v nezaměstnanosti o 1,8 miliardy korun," uvedlo MF.

Na úrocích ze svého dluhu stát ke konci července zaplatil v meziročním srovnání o 2,6 miliardy korun více, tedy 29,9 miliardy korun.

Hospodaření státu v mil. Kč

leden-červenec 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 saldo -2126 -23.519 -26.854 -62.113 -48.798 10.259 -445 19.676 9275 -76.160 -69.007 -61.056

Zdroj: MF