Akcie v západní Evropě po statistice z USA výrazně oslabily

Hlavní panevropský index FTSEurofirst 300 odepsal 14,15 bodu a den uzavřel se ztrátou o 1,31 procenta na 1067,97 bodu. Je tak v těsné blízkosti letošního minima. Během dne přitom index vystoupil nad 1082 bodů a měl skoro procentní zisk. Indikátor už minulý týden oslabil zhruba o 2,4 procenta.

"Zdá se, že růst v řadě vyspělých zemí slábne. Problémy s dluhem ale může vyřešit jedině růst," poznamenal Michael McNaught-Davis, který má v investiční společnosti Scottish Widows na starosti mezinárodní transakce. Scottish Widows má ve správě zhruba 145 miliard liber (téměř čtyři biliony Kč).

Čerstvá statistika ukázala, že aktivita v americkém průmyslu v červenci výrazně zpomalila. Index nákupních manažerů totiž klesl na 50,9 bodu, zatímco o měsíc dříve byl na hodnotě 55,3 bodu. Analytici počítali pouze s mírným zpomalením na 54,9 bodu. Průmysl tak v USA roste nejpomaleji za poslední dva roky, respektive od oficiálního konce recese.

"Mnohem větší obavy mám o růst a o zisky než o to, co se děje s dluhem Spojených států," řekl McNaught-Davis. Připomněl tak, že zvýšení stropu pro zadlužení je ryze technická záležitost, kterou Spojené státy podstupují už řadu let. Finanční trhy se v této souvislosti obávají také snížení ratingu USA, které některé agentury v minulých dnech naznačily.

V Evropě oslabovaly hlavně akcie bank, jejichž souhrnný index Stoxx Europe 600 odepsal 1,6 procenta. Výrazné ztráty utrpěl italský bankovní ústav Intesa SanPaolo, jehož akcie spadly skoro o osm procent.

Důvodem k poklesu cen akcií jsou podle analytiků i přetrvávající potíže, s nimiž se potýká eurozóna. I když se lídři eurozóny před nedávnem dohodli na druhém záchranném programu pro Řecko, nervozita na trzích neutuchá. Navíc se objevují náznaky, že Kypr se možná co nevidět stane čtvrtou zemí eurozóny, která bude potřebovat mezinárodní finanční pomoc.