Portugalsko schválilo dodatek rozpočtu, chystá ještě další změny

"Naším záměrem je předložit další změny k rozpočtu na rok 2011 společně s návrhem rozpočtu na rok 2012," řekl ministr financí Vitor Gaspar. Současná koaliční vláda pravého středu nastoupila v červnu a slibovala, že splní všechny podmínky, s nimiž počítá záchranný úvěr.

Portugalsko se na jaře stalo třetí zemí eurozóny, která požádala ostatní členy o finanční pomoc. Ta byla Lisabonu přislíbena ve výši 78 miliard eur (asi 1,9 bilionu Kč). Loni už o pomoc požádalo Řecko a Irsko, Řecko muselo v letošním roce dokonce žádat o další úvěr.

Nová portugalská vláda před nástupem do úřadu rovněž slibovala, že v rozpočtu zalepí také zhruba dvoumiliardový schodek, který prý zdědila po předchozí socialistické vládě. Koalice má v parlamentu 132 křesel z 230, takže potřebnou legislativu může pohodlně prosadit.

Ministr Gaspar už dříve uvedl, že schodek rozpočtu se vztahuje k pozdním platbám mezd a nezaplaceným dluhům na ministerstvech. To bude zřejmě nutné zahrnout do avizovaných dalších úprav, s nimiž se počítá.

Vláda minulý měsíc oznámila, že prémie na konci roku zatíží mimořádnou daní 50 procent. Díky tomu by měla do rozpočtu získat zhruba 1,25 miliardy eur (asi 30,4 miliardy Kč). Zatím ale není jasné, kde se bude škrtat, aby se zalepil i zbytek rozpočtového schodku.

Portugalsko se na mezinárodní finanční pomoci, kterou jí vedle eurozóny poskytne i mezinárodní měnový fond, dohodlo v květnu. V rámci dohodnutých podmínek musí Lisabon v letošním roce snížit rozpočtový deficit na 5,9 procenta hrubého domácího produktu z loňských 9,2 procenta HDP. Musí to ale dokázat v situaci, kdy portugalská ekonomika neroste, naopak se čeká, že zaznamená asi dvouprocentní pokles.

V Lisabonu je teď mise Evropské unie, MMF a Evropské centrální banky (ECB), aby posoudila, jak Portugalsko dohodnuté podmínky plní. Teprve pak se rozhodne, zda země dostane další tranši slíbené pomoci. První úvěry už Portugalsko získalo na přelomu května a června.

Rozpočtový dodatek, který byl dnes schválen, zahrnuje rekapitalizaci fondů pro portugalské banky ve výši až 12 miliard eur (až 292 miliard Kč). Dalších až 35 miliard eur (až 850 miliard Kč) tvoří státní garance za dluh bank. Gaspar řekl, že schválený mechanismus ochrání finanční systém před případnými šoky, ačkoli portugalské banky jsou podle něj v dobrém stavu a možná ani nebudou celou vyčleněnou pomoc potřebovat.

"V bankovním systému žádné problémy neočekáváme," řekl ministr. "Důvod, proč jsme tato opatření přijali, je potřeba důrazně reagovat a zachovat finanční stabilitu," dodal. Největší portugalské banky prošly nedávnou zátěžovou zkouškou, v níž se zkoumal stav 90 předních bank z celé Evropy. Portugalská centrální banka nicméně trvá na tom, aby tamní banky snižovaly zadlužení a naopak posilovaly kapitál. Jedině tak mohou snížit závislost na ECB a její nouzové likviditě.

Parlament schválil také legislativu k dalším podmínkám záchranného úvěru a ukončil existenci zlaté akcie ve společnosti EDP, ropné a plynárenské skupině Galp a v telekomunikační společnosti Portugal Telecom. Zlatá akcie dává vládám zvláštní práva a prakticky jim zaručuje, že mohou ve státních firmách prosadit zásadní rozhodnutí. Vlády mívají zlatou akcii na omezenou dobu, například když chystají privatizaci daného podniku.