Spotřeba příměsí do bionafty v pololetí přesáhla 105.000 tun

04.08.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 4. srpna (ČTK) - Spotřeba biopaliv v tuzemsku prudce stoupá. Za první pololetí spotřeba takzvaných methylesterů mastných kyselin (FAME), které se využívají jako součást bionafty, meziročně vzrostla na téměř dvojnásobek 105.500 tun. Spotřeba bioethanolu, který se přimíchává do benzinu, se zvýšila o 24 procent na 42.400 tun. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.

Zvýšená výroba a spotřeba souvisí mimo jiné s loňským navýšením povinného přimíchávání biosložek u benzinu z 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent.

Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. Biosložka se podle evropské směrnice povinně přimíchává do nafty od září 2007 a do benzinu (bioetanol) od začátku roku 2008.

Spotřeba FAME za celý loňský rok činila 184.188 tun. Bioethanolu za loni spotřebovalo 69.037 tun.

Podle odhadů výkonného ředitele Sdružení pro výrobu bionafty Petra Jeviče bude spotřeba biopaliv letos rekordní. "Já bych očekával, že spotřeba motorové nafty bude letos o něco vyšší než loni, tak o pět procent, a očekávám, že my tady vyrobíme té bionafty kolem 230.000 tun," uvedl nedávno na tiskové konferenci.

Řepky, která se pro výrobu FAME využívá, by se v Česku letos mělo sklidit zhruba jeden milion tun, tedy podobně jako loni, odhaduje sdružení. Osevy nejrozšířenější domácí olejniny pro letošní sklizeň činí zhruba 370.000 hektarů.

Přijetí novely zákona, která navyšuje podíl biosložek u benzinu a nafty, provázely loni spory mezi výrobci biopaliv a jejich odpůrci. Zemědělci novelu přivítali, neboť mohli výrazně zvětšit plochy polí osetých plodinami určenými ke zpracování na biopaliva.

Odpůrci nových pravidel tvrdí, že biopaliva jsou příliš drahá a škodí motorům. Patří mezi ně hlavně zástupci motoristického průmyslu a také například prezident Václav Klaus, který novelu se zvýšením podílu biosložek loni vetoval; sněmovna jej ale přehlasovala. Prezident argumentuje mimo jiné tím, že pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny.

Dalším argumentem odpůrců biopaliv je tvrzení, že biopaliva vytlačují z polí potravinářské plodiny, což vede k jejich nedostatku a růstu cen potravin. Sdružení pro výrobu bionafty se hájí tím, že použití řepkového semene pro výrobu bionafty v žádném případě nekonkuruje produkci zemědělských komodit na výrobu potravin. Naopak vzhledem k nedostatečnému odbytu rostlinných zemědělských komodit představuje pěstování energetických plodin alternativní využití až pro 600.000 hektarů půdy, která by jinak musela zůstat ležet ladem.

Domácí produkci biosložek pohonných hmot zvýhodňuje nedávno schválená novela o ochraně ovzduší. Prodejci pohonných hmot, distributoři biopaliv i pěstitelé se podle ní musí prokazovat certifikátem, že při výrobě a dopravě biosložky byla splněna kritéria udržitelnosti. Podle nich při použití prodávaného paliva musí vzniknout méně oxidu uhličitého než spalováním běžné nafty a benzinu, i když se započítají emise uvolněné do ovzduší při výrobě a distribuci paliv.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK