Svou základní úrokovou sazbu ECB poprvé od recese let 2008-09 zvýšila v dubnu a další krok připojila minulý měsíc. Základní měřítko úvěrových nákladů pro celou eurozónu je tak nyní na 1,5 procenta. Zvyšováním sazby ECB bojuje proti růstu inflace a zakořeňování zvýšených inflačních očekávání v důsledku dočasného růstu cen potravin a energie.
Útlum ekonomiky eurozóny však od dalšího přitvrzování politiky odrazuje a další zvýšení sazeb podle ekonomů banka opět podnikne nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí. Také inflace v zemích eura se v červnu zpomalila na 2,5 procenta z červnových 2,7 procenta. Předpokládá se, že šéf ECB Jean-Claude Trichet na následné tiskové konferenci naznačí, že bankovní rada bude nyní vyčkávat a monitorovat vývoj.
Dalšímu zvyšování úroků brání i nové otřesy na trzích dluhopisů a obavy z šíření dluhové krize na velké ekonomiky eurozóny. Investoři se nyní zaměřují hlavně na Itálii, jejíž státní dluhopisy zaznamenaly ve středu nový propad a růst výnosů nad šest procent.
Dosavadní očekávání ohledně postupného přitvrzování měnové politiky ve světě narušily poslední kroky centrálních bank Švýcarska a Japonska, zemí, které kvůli úprku investorů k bezpečným aktivům trápí prudký růst kurzů jejich měn. Švýcarská centrální banka ve v středu nečekaně snížila úrokové sazby, aby zastavila růst franku. Japonsko dnes intervenovalo proti silnému jenu a jeho centrální banka oznámila rozšíření programu na podporu úvěrového trhu.