Zehnder: Návrhy MF na změny ve stavebním spoření jsou likvidační

Předseda Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš ČTK řekl, že není možné vyloučit v případě schválení návrhu i zahájení arbitráží proti ČR ze strany vlastníků stavebních spořitelen. "Současný návrh ministerstva financí je jednoznačně vůči stavebním spořitelnám diskriminační. Ale je samozřejmě na majitelích spořitelen, zda k arbitrážím přistoupí," uvedl Lukáš.

Ministerstvo financí navrhuje, aby státní podporu stavebního spoření mohli od roku 2013 získat jen ti, kteří ji využijí na bydlení, nebo si vezmou úvěr od stavební spořitelny. Ministerstvo chce zároveň od roku 2015 umožnit, aby stavební spoření mohly poskytovat i univerzální banky. V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka nebude podle návrhu limitována ve způsobu využití těchto peněz. Banky budou moci s nimi nakládat stejně jako s jinými primárními vklady.

"My jako sdružení vnímáme kroky ministerstva s velkým nepochopením, a to na základě toho, jak celý systém bez újmy prošel finanční krizí vzniklou na trhu financování bydlení v anglosaských zemích... Na základě této zkušenosti by měl systém stavebního spoření zůstat zachován," uvedl Zehnder. Výhodou stavebního spoření podle něj je právě jeho nezávislost na kapitálových trzích a celková stabilita, která se v době finanční krize ukázala.

Změny mohou podle něj přitom podkopat důvěru lidí i v další sektory finančního systému. Tuzemské stavební spořitelny mají nyní kolem pěti milionů klientů, kteří podle Zehndera systému věří. "Politici nyní musí zvažovat, aby nějakými nerozvážnými kroky jejich důvěru nezničili. Tím by nezničili důvěru jen ve stavební spoření, ale i v další oblasti. Dnes jsou to stavební spořitelny, zítra to mohou být pojišťovny," uvedl.

Celý systém stavebního spoření je přitom podle Zehndera možné upravovat nebo zaměřit i na další oblasti, jako je například spoření na stáří. "Ale ten systém by měl zůstat v té své celistvosti. Všechny pokusy ten systém rozmělnit vždy vedlo ke jeho zrušení. Buď existuje systém stavebního spoření nebo neexistuje," uvedl Zehnder. Zároveň upozornil, že univerzální banky nemají zakázáno poskytovat úvěry na bydlení.

Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů - z vkladů těch klientů, co si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu.

K výhradám kritiků stavebního spoření, že lidé naspořené peníze po uplynutí šestileté vázací lhůty nevyužijí na bydlení, Zehnder uvedl, že obdobná diskuze byla před několika lety v Německu. Samotné německé ministerstvo financí si tehdy podle něj nechalo vypracovat průzkum. Z něj přitom vyplynulo, že 90 procent peněz ze stavebního spoření lidé i po skončení vázací lhůty využili na bydlení.

K případné úspoře státního rozpočtu díky omezování státní podpory Zehnder uvedl, že nelze počítat jen s touto úsporou. "Nezohledňuje se, že tyto peníze se dále investují, zachovávají se tím pracovní místa, vyrábí se stavební materiál, odvádí se daně a vrací se do systému," uvedl. Vláda si od snížení státní podpory slibuje v dalších letech úspory 6,5 až 8,5 miliardy korun.

"Konečné rozhodnutí je ale na parlamentu. A nám nezbývá nic než naděje, že parlament se zachová rozumně," uvedl Zehnder. Ministerstvo financí návrh novely zákona o stavebním spoření v červenci poslalo do připomínkového řízení.

Tuzemské stavební spoření je podle počtu smluv třetím největším v Evropě za Německem a Rakouskem. V EU je systém stavebního spoření ještě na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku.