V zemi dolu Družba leží miliony tun uhlí. V roce 2016 se proto začnou přípravy k nasazení technologických celků do prostoru u Královského Poříčí, aby mohly být tyto zásoby odtěženy. V období let 2002 a 2003 lom Družba vytěžil přibližně 2,4 milionu tun uhlí. Letos těžba kvůli útlumu klesla na necelých 800.000 tun.
Uhlí z Družby sice mělo oproti sousednímu lomu Jiří menší výhřevnost, ale naopak nižší obsah síry, bylo tedy ekologičtější. Uhlí z dolu Jiří má od dvou do 2,5 procenta síry, v Družbě to bylo maximálně jedno procento. "Nevýhodou je, že na jednu tunu uhlí připadalo až 4,5 metru krychlového skrývky. U Jiřího to přitom bylo jenom něco málo přes polovinu tohoto množství," podotkl Kastl.
Podstatná část z 988 pracovníků Družby našla uplatnění v jiných provozech Sokolovské uhelné, menší množství lidí odešlo do předčasného důchodu. Někteří zaměstnanci budou v lomu dále pracovat kvůli zabezpečení nezbytných prací. Půjde o pracovníky kolejové dopravy, obsluhu dvou velkostrojů a dvou rypadel. Ty mají do roku 2015 vytěžit 16 milionů metrů krychlových materiálu, jenž poslouží k dokončení Smolnické výsypky.
Lom Družba v Novém Sedle byl nástupcem dolu Kaiser. Zahájil těžbu v roce 1889 hlubinným způsobem, od roku 1907 následovala těžba na povrchu. Hlubinná těžba skončila v roce 1959, do té doby měl důl řadu jmen. V roce 1921 to byla Konkordia, potom Truman, Svornost a od roku 1951 Družba. V roce 1913 vznikla u dolu elektrárna, která s elektrárnou v Dolním Rychnově zásobovala okolí do doby, než byla postavena elektrárna v Tisové.
Sokolovské uhelné vloni klesl čistý zisk o 345 milionů korun asi na 1,58 miliardy korun. Výsledek ovlivnilo mimo jiné snížení tržeb za elektřinu kvůli poklesům ceny, zhoršené podmínky pro těžbu uhlí a likvidace sesuvu zeminy v lomu Jiří. Celkové tržby klesly o 994 milionů korun na zhruba 8,38 miliardy korun. SU vytěžila loni 8,4 milionu tun hnědého uhlí, meziročně o 200.000 tun méně. Kvůli sesuvu na Jiřím zastavila výrobu briket.