Česká republika má od srpna historicky nejnižší úrokovou sazbu. Bankovní rada České národní banky totiž na svém zasedání ve čtvrtek 31. července 2003 snížila klíčové úrokové sazby od čtvrt procentního bodu. Klíčová repo sazba klesla o čtvrt procentního bodu na nové historické minimum 2,00 procenta. Toto snížení bylo pro část trhu jistým překvapením, neboť ke změně ve velmi krátké době po předchozím snížení sazeb z 26. června 2003, tedy již za měsíc.
Hlavními důvody pro tato opatření jsou nízká inflace, slabý růst domácí ekonomiky, oddalující se oživení nejvýznamnějších zahraničních ekonomik a snížení základních sazeb v eurozóně a USA. Sazby se opět dostaly na úroveň eurozóny. Centrální banka tak chce čelit dalšímu odložení růstu ekonomiky v západní Evropě. Tamní hospodářská recese totiž negativně ovlivňuje i české firmy. Ministr financí Bohuslav Sobotka snížení úrokových sazeb centrální bankou uvítal. Podle něj přispěje rozhodnutí bankovní rady k dalšímu zlevnění úvěrů a k oživení domácí ekonomiky. Na druhé straně…
Jaký to bude mít dopad na termínované vklady?
V naší ekonomice tak nastává období rekordně nízkých bankovních úroků. Běžné účty a termínované vklady budou úročeny zanedbatelně. V důsledku opatření ČNB můžeme od jednotlivých domácích bank očekávat úpravy úrokových sazeb na půjčkách i vkladech během týdne či čtrnácti dnů. Již dnes jsou jejich úrokové sazby na velmi nízké úrovni a do budoucna by tedy mohlo dojít ještě k většímu poklesu. Pokles úroků, o kterém ČNB rozhodla, od spoření v bankách ještě více odradí. Nižší úrokové sazby dále ukrajují vkladatelům z již tak nízkého výnosu. Mít peníze uložené na termínovaném vkladu se nevyplácí už několik let, ale v důsledku opatření centrální banky tento trend ještě zesílí. Termínované vklady stále více ztrácejí na své atraktivitě.
Navíc existují i další vlivy, které z již tak nízkého úročení ukusují. V prvé řadě je to zdanění výnosu z úroků patnácti procenty. Tedy například když máte k dispozici 100.000 Kč a rozhodnete se je investovat do termínovaného vkladu s úrokovou sazbou 2%, pak za 1 rok vám místo 2.000 Kč výnosu bude po odečtení daně vyplaceno pouze 1.700 Kč.
Dalším faktorem, který výnosy i původní vklad znehodnotí je samozřejmě všudypřítomná inflace. Pokud inflace k letošními červnu meziročně představovala 0,3 % pak jsme na našich původních 100.000 Kč vydělali za 1 rok pouze 1.695 Kč namísto slibovaných 2.000 Kč. Ke konci roku 2003 očekává ČNB meziroční růst inflace ve výši kolem 0,7 - 1,4 %.
A k tomu všemu ještě připočtěme fakt, že na tyto peníze nelze po celé dané období vůbec sáhnout a pokud nastane krizová situace a dojde k předčasnému výběru, pak banka strhne pokutu znamenající ztrátu části úroků a někdy též vkladu.
I přes všechny tyto argumenty mají termínované vklady smysl, především pro krátkodobé několikatýdenní až měsíční uložení peněz. Vklady tak přinesou alespoň malý výnos, což je zajímavější, než jejich uložení doma pod matrací.
Úroky z korunových termínovaných vkladů na 1 rok u jednotlivých bank
Částka |
50 000 Kč |
150 000 Kč |
300 000 Kč |
500 000 Kč |
1 000 000 Kč |
Citibank |
0,14 |
0,54 |
0,89 |
1,09 |
1,14 |
Česká spořitelna |
0,50 |
0,80 |
1,00 |
1,35 |
1,35 |
ČSOB |
0,60 |
0,70 |
0,85 |
1,05 |
1,20 |
eBanka |
0,75 |
0,95 |
0,95 |
1,15 |
1,30 |
GE Capital |
x |
0,70 |
0,95 |
1,20 |
1,35 |
HVB |
0,70 |
0,70 |
0,94 |
1,19 |
1,33 |
Interbanka |
0,55 |
1,05 |
1,05 |
1,35 |
1,35 |
KB |
0,52 |
0,50 |
0,57 |
0,77 |
1,15 |
Poštovní spořitelna |
0,60 |
0,70 |
0,85 |
1,05 |
1,10 |
Raiffeisenbank |
0,55 |
0,65 |
0,85 |
1,05 |
1,25 |
Volksbank |
0,20 |
0,75 |
0,75 |
0,95 |
1,15 |
Živnobanka |
0,39 |
0,64 |
0,84 |
1,04 |
1,24 |
Pozn: modře jsou označeny nejvýhodnější úrokové sazby pro danou částku
Zdroj: internetové stránky bank (stav k 12.8.2003)