Řím a Madrid doufají, že integrace přinese i společné dluhopisy

"Čím víc se posuneme k integraci hospodářské politiky, tím blíž se dostaneme k myšlence eurobondů (společných dluhopisů pro eurozónu)," řekl ve španělském rozhlase mluvčí vládní socialistické strany José Blanco. Část analytiků tvrdí, že jen společné evropské dluhopisy mohou zajistit stabilní financování i zadluženým zemím jižního křídla eurozóny.

Merkelová a Sarkozy jako zástupci dvou klíčových zemí eurozóny po úterní schůzce v Paříži potvrdili, že hodlají euro dál bránit. Položili i základy budoucí fiskální unie, avšak nepodpořili záměr zvýšit objem evropského záchranného fondu EFSF. Společné dluhopisy za celou eurozónu úplně nezavrhli, podle nich ale mohou přijít až na konci evropského integračního procesu, nikoli na jeho začátku.

Španělsko, které má čtvrtou největší ekonomiku v eurozóně, loni prosadilo výdajové škrty a sáhlo k reformě trhu práce, aby se vyhnulo potížím, s nimiž se potýká Řecko. To se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která musela požádat o zahraniční finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti.

Španělsko ale útok spekulantů zatím příliš úspěšně neodráží. Výnosy jeho státních dluhopisů sice z nedávných rekordů klesly, trhy jsou ale pořád nervózní. Španělská ekonomika totiž roste pomalu a nezaměstnanost zůstává vysoká. Tím klesají šance na brzké vyřešení problémů, s nimiž se Španělsko potýká.

Na stejné vlně jako Merkelová a Sarkozy je také Itálie, jak řekl šéf parlamentní strany PDL premiéra Silvia Berlusconiho Fabrizio Cicchitto. Ten rovněž doufá, že Merkelová bude vstřícnější k myšlence zavést společné evropské dluhopisy. "Doufáme, že Merkelová se v září přesvědčí o hodnotě eurobondů," řekl politik, jehož citovala agentura Reuters.

Itálie mají podobné potíže jako Španělsko, trápí ji tedy hlavně nedůvěra investorů a z ní plynoucí růst nákladů na obsluhu státního dluhu. Investoři se obávají, že příliš slabý hospodářský růst Itálii situaci nijak neulehčí. Řím navíc zavádí další úsporná opatření ve snaze zabránit zhoršení krize. Další škrty sice mají pomoci rychleji snížit deficit, na druhou stranu ale mohou zbrzdit hospodářský růst.

Merkelová a Sarkozy na úterní schůzce navrhli větší integraci eurozóny a společnou ekonomickou vládu v čele s prezidentem. Sladit noty by prý měly jednotlivé země také v otázce daní. Sarkozy řekl, že ministři financí byli osloveni, aby připravili návrh na zavedení jednotného daňového základu u daní z příjmu právnických osob. V Německu a Francii by tak mohly být daně sladěny od roku 2013.