"Velmi silný protivítr, který k nám proudí zvenku a o jehož existenci ví centrální banka už dlouho, teď vane ještě silněji," řekl Carney. Upustil přitom od dřívější rétoriky, která naznačovala, že Kanada by mohla pomalu přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. To je podle analytiků minimálně do konce letošního roku nemyslitelné.
Carney před výborem kanadského parlamentu vypovídal spolu s ministrem financí Jimem Flahertym. Oba se shodli na tom, že stav globální ekonomiky je teď velmi křehký a hospodářství čelí potenciálním problémům na mnoha frontách, růst ale zůstává zachován.
Pokud by se situace ve světě dramaticky zhoršila, Kanada začne intervenovat, aby svou ekonomiku ochránila. Největší riziko pro ni představuje právě vývoj v sousedních Spojených státech, které se dostávají z poslední recese mnohem pomaleji, než se očekávalo. Rizikem je ale i dluhová krize v eurozóně, kterou se nedaří řešit.
Na vážnost situace ukazuje fakt, že ještě v červenci kanadská centrální banka předpovídala tamní ekonomice růst za druhé čtvrtletí v rozsahu 1,5 procenta. Už za necelý měsíc tedy byla nucena změnit názor a připustit, že ekonomika ve druhém čtvrtletí nejenže nerostla, ale možná spadla do záporných hodnot.
I kdyby se potvrdilo, že kanadská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesala, nemusí to znamenat, že je Kanada v recesi. Ekonomové recesi většinou definují jako stav, kdy hrubý domácí produkt dané země klesá alespoň dvě čtvrtletí po sobě. Data za druhé čtvrtletí budou zveřejněna až 31. srpna, už v květnu ale ekonomika klesla o 0,3 procenta.
Kanada je v poslední době stále častěji považována za jakési útočiště, zřejmě i z toho důvodu, že poslední globální recesi se jí podařilo přečkat s mnohem menšími problémky, než jiným zemím. Hodně jí pomohl i bankovní sektor, který je v nesrovnatelně lepším stavu než banky v USA. Kanada měla navíc více než deset let přebytkové hospodaření. Než začaly hlavní světové ekonomiky zpomalovat, Ottawa snížila daně.
Ani Kanada se však neobešla bez podpůrných opatření, která už ale ukončuje. Flaherty v parlamentu řekl, že o žádné nové podpoře ze strany vlády už se neuvažuje. "Další výdaje, za současných podmínek, to je právě ten problém, který má Evropa," upozornil. "Příliš vysoké výdaje a nashromážděné deficity, to je přesně to, co bychom neměli dělat, pokud si chceme zachovat fiskální zdraví," dodal.