Dluhová krize v eurozóně

Ve včerejším článku jsme se zaměřili na nejproblémovější členské země eurozóny – tzv. PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko). Nyní se v jeho pokračování zaměříme na ostatní členské země eurozóny.

Vysoký veřejný dluh má i Německo

Nejnižšího zadlužení podle ukazatele veřejného dluhu k HDP dosahuje letošní nováček Estonsko. Tato pobaltská ekonomika hospodaří navíc s nejnižším plánovaným schodkem deficitu rozpočtu pro letošní rok (-1,2 % HDP). Velmi dobrých výsledků dosahuje taktéž Lucembursko a Finsko. Úroveň veřejného dluhu k HDP je v těchto zemích podstatně pod průměrem eurozóny. To samé platí i pro odhad deficitu rozpočtu pro letošní rok (viz údaje v tabulce).

Na poměry eurozóny dosahují relativně nižšího veřejného dluhu i Slovinsko a Slovensko (obdobně jako Česká republika). Podle předpokladů však obě tyto země budou letos hospodařit s deficitem státního rozpočtu přes 5 %, a to už tak dobrý výsledek není.

Poznámka: veřejný dluh (údaje za rok 2010), deficit rozpočtu (odhad the Economist pro rok 2011), úrokové sazby na 10-ti leté dluhopisy (data k 30.7.2011). Zdroj: The Economist, Eurostat, European Central Bank

Zemí s třetím největším veřejným dluhem k HDP je Belgie, jejíž zadlužení se blíží hodnotě jednoho celého ročního HDP této země. Země však zatím důvěru investorů neztrácí a úrokové sazby, které vláda platí z desetiletých vládních dluhopisů nerostou tak výrazně jako v případě jiných zemí. Vysokým veřejným dluhem je však zatížena také klíčová ekonomika eurozóny – Německo, které jako hlavní ekonomika eurozóny platí nejnižší úrokové sazby za svůj dluh.

Další na řadě?

Vyšší obavy však mohou plynout ze situace na Kypru. Vnitřní ekonomická situace se nevyvíjí pozitivně a tamní finanční sektor je navíc poměrně výrazně propojen s řeckou ekonomikou. Varovným signálem blížících se problémů je úroveň sazeb z vládních dluhopisů. Ta již dosáhla šesti procentní hranici, po jejímž překročení žádaly o finanční pomoc Irsko, Řecko a Portugalsko.

Předlužená eurozóna

Veřejný dluh celé eurozóny dosahuje hodnoty 85 % HDP, které její jednotlivé ekonomiky vyprodukují. Tato hodnota je poměrně alarmující a vypovídá o tom, že si evropané jednoduše zvykli žít na dluh. Paradoxem nynější situace v eurozóně je, že předlužené země rozvířily debatu o budoucnosti eurozóny a Evropské unie jako takové. Přestože nositeli integračních tendencí jsou obvykle velké členské země, podnět k diskuzím nad budoucností eurozóny zavdaly právě nedisciplinované země (tzv. PIIGS). Francie a Německo už společně vymýšlí způsob, jak donutit země k fiskální disciplíně. Ať už bude výsledek jakýkoliv, je jasné, že bude znamenat prohloubení stávající úrovně integrace a postupné přiblížení se k federaci evropských zemí.