Mnozí z nás někdy v životě stavěli, přistavovali, přestavovali, adaptovali, či stavebně upravovali nějakou stavbu. Před plánovaným zahájením stavebních prací obvykle každý zamíří na příslušný stavební úřad, aby zjistil podmínky, za jakých lze stavbu provádět. Pokud má žadatel stavební úřad v obci, může si gratulovat, že nemusí nikam daleko. V případě, že musí na stavební úřad, který není v místě jeho bydliště, mnohokrát si povzdechne, proč nemůže záležitost vyřídit ve své obci. Přitom možnost zřídit stavební úřad takřka v každé obci umožňuje stavební zákon.
Občané a jimi zvolení zástupci mohou ovlivnit, aby stavební úřad vykonával stavebně správní činnosti přímo v jejich obci. Mechanismus vzniku, fungování a financování stavebního úřadu je předmětem tohoto článku.
Zákon s příznivým směrem
Nové státoprávní uspořádání a administrativně správní členění území České republiky, které proběhlo po roce 2000, si kladlo za hlavní cíl přiblížit výkon státní správy blíže k občanům. Jak už to bývá, šedá je každá teorie a stromy života zelené a podobně to dopadlo i s reorganizací státní správy.
Proklamované teoretické přiblížení se výkonu státní správy občanovi v praxi dopadlo tak, že správní činnosti a agendy, které se před reorganizací vyřizovaly v bývalých okresních městech, obcích pověřených výkonem státní správy, obcích s rozšířeným výkonem státní správy, městských částech a městských obvodech se sice stále ještě na těchto úřadech vyřizují, avšak pomalu a plíživě probíhá přesun výkonu administrativně správních činnosti do krajských měst.
Jednou z mála oblastí, kde zákon umožňuje opačný transfer, tedy aby výkon správních činností byl přesunut z větších měst a obcí takřka do každé i menší obce, je zákon č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, neboli stavební zákon.
Stavební zákon
Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánovaní a stavebním řádu,(dále jen „stavební zákon“), upravuje úkoly a cíle územního plánovaní, povolování staveb, jejich změn, dohled a pravomoci stavebních úřadů.
Podle § 13, odst. 2), zákona č. 183/2006 Sb., kraj může na žádost obce, po projednání s ministerstvem (Ministerstvo pro místní rozvoj), nařízením určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost vykonávat pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na rozsah a složitost výstavby v uvažovaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.
Obecný stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna. Výkon činnosti obecného stavebního úřadu nepodléhá výkonu činnosti samosprávy. Činnost obecného stavebního úřadu spadá do přenesené působnosti výkonu státní správy na úseku územního plánování a stavebního řádu dle stavebního zákona.
Protože výkon činnosti stavebního úřadu nespadá do kompetence samosprávy, není jeho činnost hrazena z prostředků samosprávy. Jeho činnost je hrazena příspěvkem pro úhradu výkonu činnosti v přenesené působnosti výkonu státní správy.
Úhradu příspěvku na plnění úkolů stavebního úřadu upravuje § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 62 (resp. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, § 29 odst. 2; a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, § 31 odst. 4) vyplývá, že obce (kraje) obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti. Tento příspěvek má charakter neúčelové neinvestiční dotace, kterou explicitně vymezuje zákon o státním rozpočtu a u níž není vyžadováno zúčtování se státním rozpočtem.
Nevýhody zřizování stavebního úřadu
- Přesvědčování občanů a zastupitelů obce o výhodnosti zřízení úřadu. O zřízení stavebního úřadu musí požádat příslušná obec. Zastupitelstvo obce musí nejprve schválit záměr zřídit stavební úřad a pověřit některého ze statutárních zástupců obce k jednání ve věci s krajským úřadem. V této fázi se vyrojí spousta oponentů, kteří budou o to více o věci pochybovat, oč méně budou s věcí obeznámeni. Jejich hlavním argumentem bude otázka typu: „Nač má být z našich daní placený další zbytečný úředník na obci“? Tato fáze vyžaduje značné úsilí vysvětlit, že zřízení stavebního úřadu si žádné další náklady z rozpočtu obce nevyžádá a je ku prospěchu všech občanů obce.
- Přesvědčování krajských a ministerských struktur. Poté, co zastupitelstvo obce schválí záměr zřídit obecný stavební úřad v obci, podá obec krajskému úřadu návrh na zřízení stavebního úřadu. Je třeba se připravit na to, že krajští a potažmo ministerští úředníci nad tímto návrhem jásat nebudou. Jednak jim přibude práce, jednak do ustáleného rytmu administrativní rutiny zasáhne nečekaná změna. Ale hlavně, jestliže zřídí nový stavební úřad v některé obci, dá se předpokládat, že řada dalších obcí bude tohoto příkladu následovat a to znamená vidinu další práce. Nabourání ustáleného stavu je noční můrou každého úředníka.
- Potíže při samotném vzniku a začátku fungování stavebního úřadu. Pokud žádající obec překoná martýria popsaná v předchozích bodech a krajský úřad nařízením určí obecní úřad obecným stavebním úřadem, nastanou pro zřizující obec další problémy. Obec musí v dostatečném předstihu provést řadu legislativních, správních, organizačních, personálních a operačních opatření, aby stavební úřad mohl zahájit činnost.
- Potíže fungujícího stavebního úřadu. Pokud stavební úřad překoná dětské nemoci a začne fungovat, nastanou další problémy, vyplývající z profesní činnosti stavebního úřadu. Zákonitě bude docházet k situacím, že referenti stavebního úřadu nebudou moci vyhovět všem žadatelům, tak jak si žadatelé přestavovali. Tito naštvaní žadatelé poté, co budou stavebním úřadem odmítnuti, si ihned půjdou stěžovat na postup stavebního úřadu statutárním zástupcům obce. Tato situace bude nutně nutit starosty, místostarosty, radní a zastupitelé k myšlence, že by bylo lépe stavební úřad nezřizovat a mít klid.
Výhody zřízení stavebního úřadu
- Vznikem stavebního úřadu dojde k posílení prestiže obce, respektive jejich volených zástupců. V době konání dalších komunálních voleb tohoto argumentu jistě kandidující strany rády použijí v předvolebních akcích.
- Činnost stavebního úřadu si nevyžádá žádné finanční nároky z rozpočtu obce, kapitoly úhrada činnosti za výkon samosprávy.
- Obec bude čerpat příspěvek ze státního rozpočtu na úhradu výkonu činnosti v přenesené působnosti výkonu státní správy na úseku územního plánování a stavebního řádu.
- Tím, že obec bude dostávat zvýšení příspěvek na výkon státní správy, dojde k tomu, že její finanční toky budou posíleny. Posílení cash flow toků znamená zlepšení bonity obce pro jednání s finančními institucemi, bankami apod.
- Zastupitelstvo obce bude mít přímo v obci stavební úřad se všemi potřebnými kompetencemi, jímž mohou provádět efektivní politiku územního plánování, stavebního řádu a výstavby.
- Díky stavebnímu úřadu mohou orgány obce určovat strategické cíle a plány rozvoje obce a přitom budou moci operativně a flexibilně reagovat na vyvstalé změny, což napomůže ke komplexnímu rozvoji na území obce.
- Občané obce vyřídí své stavebně správní záležitosti v obci a nebudou muset jezdit jinam.
- Poplatky, které občané budou muset uhradit za vydání stavebně správních aktů, poputují do pokladny obce a nikoliv rozpočtu jiné obce, která dosud vykonávala agendu stavebního úřadu.
Využít reálné šance zřídit stavební úřad takřka v každé obci je na rozhodnutí občanů samotných a jimi zvolených zástupců.