Vláda se bude ve středu zabývat daňovou reformou

Reformu daní měla vláda na programu již 10. srpna, ale její projednání o dva týdny odložila, aby mohla návrhy prodiskutovat ještě s odbory a zaměstnavateli na tripartitě. Tripartita se na změnách v daňové reformě nakonec nedohodla.

Ministerstvo chce v rámci reformy především zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění nebudou realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta.

MF plánuje rovněž v rámci daňové reformy zrušit zhruba čtvrtinu z celkových 118 výjimek včetně zvýhodnění stravenek, režijních jízdenek či odstupného a jejich nahrazení daňovým paušálem. Proti rušení některých daňových výjimek se postavilo několik ministerstev, zaměstnavatelé i odbory. Jsou například proti rušení daňového zvýhodnění stravenek nebo režijních jízdenek. Zaměstnavatelé pak požadují i ponechání daňové slevy v souvislosti s investičními pobídkami. Ministr financí Miroslav Kalousek v neděli uvedl, že je ochoten tuto výjimku ponechat.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v neděli uvedl, že zrušení podpory investičních pobídek by bylo v současné ekonomické situaci velmi riskantní. Vedle toho podle něj svaz nesouhlasí rovněž se zrušením daňového zvýhodnění stravenek nebo vnitropodnikového stravování. "Většina návrhů v daňové reformě je ale jednoznačně pozitivních," uvedl.

Proti zrušení daňového zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů se postavily i koaliční Věci veřejné (VV). Ty jsou rovněž z obavy kvůli propadům příjmu rozpočtu i proti zrušení konceptu superhrubé mzdy.

Proti původnímu záměru se přitom ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) rozhodl v návrhu zachovat u půjček na bydlení ve zmenšené míře možnost odpočtu úroků z daňového základu. Částku podle svého dřívějšího vyjádření navrhne snížit na maximálních 80.000 Kč ročně ze současných 300.000 korun, původně neměl být odpočet možný vůbec.

Ministerstvo rovněž nakonec navrhlo i zrušit daň z dividend. Původně úřad navrhoval zachování daně z dividend s tím, že firmy budou mít slevu na dani.

Dále by měly být zvýšeny platby pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnanců o dvě procenta a sníženy sazby pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení u podnikatelů.

Daňová reforma by měla podle propočtů ministerstva financí mírně snížit daňové zatížení. Většina lidí by měla podle výpočtů MF na reformě uspořit řádově stokoruny měsíčně. Bezdětný zaměstnanec, jehož superhrubá mzda včetně odvodů činí 30.000 korun, podle MF odvede státu o 279 korun méně. S rostoucí superhrubou mzdou se rozdíl zvyšuje. Pouze bezdětný zaměstnanec se superhrubou mzdou 10.000 korun zaplatí více, a to o 51 korun. V případě zaměstnance se dvěma dětmi a manželkou bez příjmů a superhrubou mzdou 30.000 korun odvede o zhruba 500 korun méně.

Hlavní změny v rámci reformy daní:

- Vytvoření podmínek pro vznik Jednoho inkasního místa a harmonizace daně z příjmů fyzických osob s pojistným na sociální zabezpečení a s pojistným na veřejné zdravotní pojištění

- Sjednocení sazeb daní z příjmů a daně darovací na 19 procentech.

- Sjednocení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných a u zaměstnanců, a to na 6,5 procenta

- Nahrazení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnavatelů daní z úhrnu mezd, která zahrne i pojistné na úrazové pojištění

- Zrušení konceptu superhrubé mzdy.

- Zrušení některých daňových úlev

- zrušení řady osvobození od daně z příjmů fyzických osob - u poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků bude částečně kompenzováno novou roční slevou, která bude zohledňovat výdaje na dosažení příjmů

- zrušení daně z dividend

- Zavedení nulového zdanění subjektů kolektivního investování a důsledného zdanění výplat ze systému.

- Zavedení povinné elektronické formy u vybraných podání.

- Sjednocení zdaňovacího období daně z příjmů fyzických osob a pojistných období pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění na roční bázi.

- Rozšíření uplatnění daňové informační schránky, která bude umožňovat jednoduchou komunikaci se správcem daně, včetně možnosti elektronických podání, která nebudou muset být opatřena elektronickým podpisem.

- Snížení obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty u osob povinných k dani z jednoho milionu Kč na 750.000 Kč.