ANALÝZA: Dny levných půjček pro český stát jsou sečteny

Půjčky jsou v Česku momentálně nejlevnější, provede-li se srovnání s ostatními rozvíjejícími se trhy střední Evropy. Oficiální krátkodobé úrokové sazby jsou stejné jako v eurozóně, výnosy z dlouhodobějších dluhopisů poletovaly na nižší úrovni než v Evropské měnové unii. Česko, které v květnu příštího roku vstoupí do EU, ale k eurozóně se připojí zřejmě až na konci dekády, představovalo donedávna podle analytiků fenomén označovaný jako "nadměrná konvergence".

Teď se ale zdá, že cenami aktiv a úrovní příjmů by Česko nemuselo konvergovat k EU a eurozóně tak hladce, jak se čekalo. Investoři přitom vsadili na konvergenci miliardy. Vývoj na trzích se otočil a spolu s tím, jak ve světě celkově stouply výnosy z dluhopisů, se v Česku výnosy ze státních obligací odrazily z historických minim. Ministerstvu financí, které penězi zrovna neoplývá, se tak začíná prodražovat financování rozpočtového deficitu. Většina pozorovatelů nyní tvrdí, že české dluhopisy budou muset vynášet víc než německé obligace, takzvané bundy, aby více odrážely bohatství země a úvěrové ratingy a aby o ně také měli investoři nadále zájem.

"Pochybujeme o tom, že se české dluhopisy, zvláště pak ty ve střední části výnosové křivky, budou trvale obchodovat s nižšími výnosy než bundy," řekl Stephan Monissen, stratég pro dluhopisy z Dresdner Kleinwort Wasserstein. Analytik Gavin Gray z londýnské HSBC souhlasí. "Očekávám, že trend z uplynulých několika měsíců, jinými slovy konvergence naruby, nabyde na intenzitě." "I když fakt, že inflace je v Česku nízká a úrokové sazby zřejmě zůstanou na nízké úrovni, tento trend zbrzdí," dodal.

DLUH ROSTE

Místní trh s dluhopisy má hodnotu zhruba osmi miliard eur, tedy více dvakrát nižší než trh v Maďarsku, další zemi přizvané ke vstupu do EU. Analytici jsou proto názoru, že Češi ještě mohou vydávat domácí dluhopisy, a alespoň prozatím se tak vyhnout půjčkám v zahraničí, o kterých se tento týden zmínil náměstek ministra financí Eduard Janota. Veřejný dluh ale rychle narůstá. Rozpočtový deficit má letos dosáhnout rekordních 5,5 procenta hrubého domácího produktu a pro příští rok je naplánován na pět procent. To implikuje emise dluhopisů v celkové hodnotě 250 miliard korun, pokud by veškeré potřebné finance kryly obligace. Takové vyhlídky ovšem viditelně některé investory odrazují. "Fiskální deficit českého státu se začíná vymykat kontrole a já nemám zájem financovat tak špatné vedení veřejných financí," řekla manažerka nejmenované investiční banky. Navržené fiskální reformy, které v těchto dnech leží v parlamentu, obavy trhu moc nezmírnily. Poslední dvě aukce státních dluhopisů ukázaly, že investoři vyslali vládě varovný signál, aby se zabývala problémy veřejných financí intenzivněji. Podle analytiků aukce zklamaly.

"Místní trh je poměrně malý a krátkodobé a střednědobé obligace jsou ve srovnání s úrokovými swapy drahé. To naznačuje, že s poptávkou (po dluhopisech) není problém," řekl Monissen z Dresdner Kleinwort Wasserstein. "Takže na domácím trhu by mohly jít dluhopisy nadále na odbyt. Ale výrazná nabídka zřejmě způsobí, že trh (s dluhopisy) bude zaostávat (za eurozónou)," dodal.

Výnosy krátkodobých dluhopisů jsou teď v porovnání s eurozónou nižší, ale tento rozdíl se zřejmě zmenší, pokud se nevytratí úplně. U dlouhodobějších dluhopisů se výnosová prémie ve srovnání s eurozónou zřejmě rozšíří. U 10letých českých dluhopisů byla ve vztahu k ekvivalentním německým obligacím prémie přibližně 15 bazických bodů. Citibank předpokládá, že tento rozdíl se v příštích třech až šesti měsících rozšíří až na 50 bazických bodů.

Přeložil: Filip Tošenovský; Editoval: Dušan Bučánek