"Krátkodobé výhledy růstu se poněkud zhoršily ve srovnání s naší jarní prognózou," řekl europoslancům Rehn. V zápětí dodal, že nový výhled pro evropské hospodářství výkonný orgán EU zveřejní 15. září.
V květnové prognóze komise mírně zlepšila předchozí výhled ekonomiky EU i eurozóny pro letošek, a to navzdory krizi, která některými státy platícími eurem v té době otřásala a která do značné míry dál přetrvává či se ještě zhoršila. Hrubý domácí produkt eurozóny měl podle této květnové prognózy v tomto roce narůst o 1,6 procenta, zatímco v předchozím výhledu komise čekala 1,5 procenta. U celé EU by měla ekonomika stoupnout o 1,8 procenta proti dříve předpovídaným 1,7 procenta.
Od května se ale krize v eurozóně na místo utišení spíše prohloubila. Eurozóna musela přispěchat na pomoc Řecku dalším balíkem pomoci ve výši 109 miliard eur. I přesto ale trhy během léta ovládla panika a chaos. Připustil to i Rehn: "Napětí na finančních trzích se přes léto zvýšilo a vedlo k významné volatilitě a příležitostným turbulencím," řekl.
"Bylo to zejména kvůli politické neshodě v USA ohledně dluhového stropu a dluhovým problémům v EU, stejně jako obecnějším obavám z ekonomického zpomalení," podotkl také Rehn.
K růstovým výhledům Evropy se na jednání výboru vyjádřil i šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Podle něho centrální banka očekává, že eurozóna dál poroste, ač mírným tempem. Současně však upozornil na nejistotu, která nyní panuje kvůli křehké rozpočtové situaci řady zemí a napětí na trzích.
Trichet rovněž řekl, že inflace v eurozóně byla několik měsíců zejména kvůli cenám komodit zvýšená. "Očekáváme, že inflace bude stále nad dvěma procenty v příštích měsících," doplnil šéf ECB.