Šéfka ERÚ:Kvůli fotovoltaice porostou ceny energie ještě řadu let

"Pokud se má udržet roční nárůst cen energie do zhruba deseti procent, bude dotace nutná," uvedla Vitásková. "Jinak vyšší ceny energie dramaticky sníží konkurenceschopnost českých firem. Při ročním růstu cen energie o 20 až 30 procent by nemohla většina velkých fabrik v Česku vůbec existovat," dodala.

Loni dramaticky vzrostl počet solárních elektráren, které mohly letos zdražit elektřinu o více než deset procent. Vláda se proto rozhodla růst cen omezit na průměrných zhruba pět procent dotací 11,7 miliardy korun. Prostředky získala mimo jiné ze 26procentního zdanění solárních elektráren a investoři kvůli tomu vládě hrozí žalobami. Stejné opatření by mělo platit i v příštím roce, přesný rozsah zdražení energie ale podle Vitáskové ještě znám není. "Zatím ještě dáváme dohromady naše predikce," podotkla. Jasná není ani výše dotace.

Podle Vitáskové jsou solární elektrárny stále hlavní příčinou každoročního zdražování elektřiny. "Podpora obnovitelných zdrojů je nutná, ale musí být spočítána tak, aby neměla příliš velký dopad do cen pro spotřebitele," řekla. Pro rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku je podle ní prostor jen do té míry, aby v roce 2020 pokryly 13 procent spotřeby energie, jak se ČR zavázala v rámci EU.

Za velký problém Vitásková považuje budoucí likvidaci solárních panelů, kterou současná legislativa neřeší. Za příštích deset let by další rozvoj obnovitelných zdrojů mohly umožnit nové technologie. Do té doby je však nutné se vypořádat s likvidací panelů po skončení životnosti nynějších fotovoltaických elektráren. "Musí být vytvořen fond, do kterého budou přispívat provozovatelé těchto elektráren na budoucí likvidaci panelů. Vůbec není spočítáno, kolik stojí likvidace fotovoltaik. Já mám obavy, že někteří provozovatelé zkrachují a za 15 či 20 let se dostaneme do situace, kdy likvidace fotovoltaik bude stát další miliardy a zaplatí to daňoví poplatníci," upozornila. Opatření týkající se likvidace solárních panelů chce ERÚ pomoci prosadit do zákona o odpadech.

Podle Vitáskové mají obnovitelné zdroje své místo v energetickém mixu Česka. Šéfka ERÚ zároveň souhlasí s dostavbou Temelína a zvýšením podílu jaderné energie v ČR. Prolomení těžebních limitů uhlí by podle ní přineslo levnější ceny tepla, teplárny by se ale měly zároveň připravit na možnost, že uhlí bude nedostatek a teplárenské soustavy čekají nutné investice.

Vitásková, která v čele ERÚ v srpnu nahradila Josefa Fiřta, působila řadu let ve vedoucích pozicích v plynárenství. Byla dříve mimo jiné generální ředitelkou společnosti RWE Transgas a předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Po jejím zvolení zazněly kritické hlasy, že by mohla v čele ERÚ prosazovat plyn na úkor jiných zdrojů.

Podle Vitáskové není tato kritika na místě, chce věnovat stejnou pozornost všem energetickým zdrojům. Zastává ale zároveň názor, že je v energetickém mixu Česka prostor pro více plynu. "Jsem pro mírný nárůst podílu plynu," uvedla. Fakt, že se většina plynu do ČR dováží z Ruska, nevidí jako nevýhodu. "Rusko je náš stabilní partner," řekla. Upozornila však také, že plyn je dražší než například uhlí a je nutné při jeho větším využití postupovat obezřetně.

V současnosti se ERÚ vypořádává s posílením pravomocí po schválení energetického zákona. Nově například dohlíží na hospodářskou soutěž a monitoruje nespravedlivé smluvní podmínky. S novými kompetencemi nabírá úřad více pracovníků; jejich počet se rozšíří o více než 70 na zhruba 178. Úřad kromě detašovaného pracoviště v Praze bude provozovat detašované pracoviště na Ostravsku. Sídlo má v Jihlavě.