Německo si nenechá v záloze jadernou elektrárnu, využije uhelné

Potřeba takzvané studené rezervy se objevila poté, co Německo letos rozhodlo o trvalém vyřazení z provozu osmi starších jaderných zařízení a devět zbývajících má být odpojeno ze sítě v letech 2015 až 2022. Reagovalo tak na březnovou havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima, způsobenou ničivým zemětřesením a přílivovou vlnou cunami. Místo jádra chce Německo v budoucnu při získávání energie víc využívat konvenční zdroje jako uhlí nebo plyn a obnovitelné zdroje.

Než ale vybuduje jejich dostatečné kapacity, hrozí, že v zimních měsících nebude mít země dostatek elektřiny k udržování stability přenosové sítě. Vláda proto plánovala ponechat do roku 2013 jednu z již odstavených jaderných elektráren v záloze a v případě potíží ji reaktivovat.

Šéf německého regulátora Matthias Kurth však dnes v Berlíně oznámil, že jeho úřad našel dostatek konvenčních zdrojů, které v případě potřeby výpadek pokryjí. Využít k tomu bude moct jeden odpojený blok obří uhelné elektrárny u Mannheimu, paroplynový blok 2 elektrárny Mohuč-Wiesbaden a blok C uhelné elektrárny v Ensdorfu.

Jejich celková kapacita je podle Kurtha 1009 megawattů a spolu s nimi má úřad v záloze 1075 megawattů proudu z rezervních zdrojů v Rakousku.

Udržování jedné vyřazené jaderné elektrárny v pohotovostním režimu by německou vládu vyšlo podle odhadů na 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) ročně. Experti toto řešení kritizovali, neboť její reaktivace by podle nich trvala příliš dlouho. Proti se stavěly i německé spolkové země.