S návrhem na zavedení turniketů dnes nesouhlasili čtyři opoziční zastupitelé z TOP 09 a KSČM, na přijetí usnesení ale bylo potřeba pět hlasů z přítomných sedmi zastupitelů. Opozice pak nepodpořila ani usnesení, které by materiál vzalo jen na vědomí. Výbor pro dopravu tak k materiálu žádné stanovisko nepřijal.
"Studie nepředkládá relevantní argumenty pro zavedení turniketů, pokud u turniketů nebude stát dozor, není možné snížit počet černých pasažérů v metru na nulu," uvedl na jednání zastupitel Tomáš Hudeček (TOP 09). Podle něj nemůže celková částka na zavedení turniketů pokrýt i náklady na kompletní výměnu automatů na lístky a označovačů v autobusech a tramvajích, kterou si turnikety vyžádají. "Je to ekonomický hazard," dodal Hudeček.
Záměr kritizoval i občan Vladimír Svoboda, který na výbor přišel. Podle něj to vypadá, jako by přímým zadáním studie bylo obhájit zavedení turniketů v metru.
Podle ředitele Dvořáka je hlavním důvodem projektu zvýšení výnosů z prodeje jízdného. Podnik si od turniketů také slibuje to, že se v metru sníží počet bezdomovců a "problematických osob". Mohla by se pak snížit také dotace, kterou město ročně dopravnímu podniku přiděluje. Loni podnik od hlavního města získal 11,426 miliardy korun.
Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) projekt na zavedení turniketů zpracoval už před několika lety. Za novou studii podle Dvořáka zaplatil do tří milionů korun. Oproti původnímu plánu jsou nyní odhadované náklady na zavedení turniketů zhruba o dvě miliardy nižší. Podnik by si ale i při nižších investicích musel na vybudování systému vzít úvěr a počítá se zárukou hlavního města. Ekonomická návratnost investice se předpokládá v rozmezí čtyř až sedmi let od plného spuštění turniketů.
Roční náklady na provoz turniketů by po jejich spuštění měly přesáhnout 100 milionů korun, podle prezentovaného propočtu by se každoročně zvyšovaly a deset let po spuštění by se pohybovaly kolem 140 milionů korun ročně. Roční příjmy z jízdného by se po spuštění podle studie měly zvýšit minimálně o 335 milionů korun a měly by postupně růst na více než dvojnásobek. Loni podnik na jízdném včetně pokut vybral 4,46 miliardy korun.
Podle studie, kterou stejně jako u původního projektu vypracovala společnost Deloitte, se počet černých pasažérů v metru pohybuje mezi osmi a 11 procenty. V povrchové dopravě jezdí načerno 11 až 13 procent lidí.
Turnikety by měly být vybudovány ve dvou variantách - v šířce 60 cm pro běžné cestující a 100 cm pro vozíčkáře a rodiče s kočárky. Odbavit by měly 40 lidí za minutu. V případě přeplnění přepravního prostoru nebo výpadku elektrického proudu by se automaticky otevřely.
V turniketech by měla běžně fungovat karty opencard i sms jízdenky. Navíc by se místo současných papírových jízdenek prodávaly takzvané bezkontaktní čipové jízdenky. Vyměnit by se tak musely i automaty na jízdenky a označovače v povrchové dopravě. Pražské metro bylo s turnikety původně vybudováno, ty byly ale v roce 1985 odstraněny a nahrazeny označovači lístků.