Trendy ve zdanění, jak je vidí Evropská komise

Finanční a hospodářská krize měla dopad i na daňové systémy zemí Evropské unie. Evropská komise letos vydala publikaci, ve které analyzuje daňové trendy členských států a zaměřuje se také na dopady krize na zdanění. Přinášíme vám shrnutí závěrů, které z rozborů vzešly.

DPFO roste i klesá, ale průměr se nemění

S počátkem krize se ukázala tendence zvyšovat maximální sazby daně z příjmů fyzických osob. Loni tak udělalo Řecko s Velkou Británií a šest zemí je následovalo letos. Ve východních členských státech se ale situace liší. Tam se naopak uskutečnily některé větší škrty, z nichž asi nejrazantnější zaznamenali v Maďarsku, kde sazba klesla o více než dvacet procent.

Tím se vyrovnává početnější zvyšování, takže průměrná nejvyšší sazba EU nevykazuje od poklesu v roce 2009 žádnou významnou změnu a drží se kolem 37 procent.

DPPO už nemá kam padat

Průměrná sazba daně z příjmů právnických osob v EU má sestupný trend, který se po roce 2005 zpomalil. Tarify se totiž dostaly na nízkou úroveň a rámec pro další snižování se začal omezovat. Po nástupu krize pak pokles téměř zastavil. Mezi roky 2000 a 2011 se průměrná základní maximální sazba DPPO ve státech Evropské unie snížila z bezmála 32 procent na více než 23.

Státy také rozšiřovaly základ podnikové daně. Ze složení daňových opatření vyplývá, že země prováděly větší škrty u nadprůměrně zdaňovaných základů daně, i když tento efekt není příliš silný. Přírůstky příjmů pak byly vyšší v případě poměrně málo zdaňovaných základů.

Nepřímé daně se zvyšují ve velkém

Základní sazba daně z přidané hodnoty byla od roku 2002 nehybná, ale počínaje rokem 2009 se často měnila, a to většinou směrem vzhůru. Průměr pro EU se tak zvýšil o dva a půl procenta jen za tři roky a nyní dosahuje téměř 21 procent.

V letech 2008 až 2011 se ve čtrnácti zemích změnila základní sazba celkem jednadvacetkrát, z toho se ve třech případech jednalo o snížení. Jasný zvyšující se trend zaznamenaly i spotřební daně.

Na východu na přímé daně nevsází

Pro východní členské státy je charakteristický nízký podíl přímých daní na celkových daňových příjmech. Vyrovnává ho vyšší část nepřímých daní a sociálních příspěvků. V roce 2009 byly příjmy z nepřímých daní nejvyšší v Bulharsku, kde tvořily přes polovinu, a Kypr následoval s více než 43 procenty. U sociálních příspěvků vede Česká republika s téměř 45 procenty a v závěsu se drží Slovensko a Španělsko.

Je pravděpodobné, že podíl nepřímých daní na celkových příjmech v mnoha zemích během příštích let stoupne. Země, které se rozhodly zvednout daně na spotřebu, byly obvykle ty, které čelily obzvláště hluboké recesi a ty, co nutně potřebovaly zredukovat rozpočtový deficit. Zdá se, že schéma zvyšování nepřímých daní v blízké době u většiny zemí přetrvá.

Nepřímé daně tolik nezatěžují

Zvětšení jejich podílu má pro ekonomiku důležité důsledky. Současný průzkum ukazuje, že jsou menší zátěží pro růst. Díky osvobození úspor a jejich nižší progresivitě je na nich založený daňový systém přátelštější k hromadění kapitálu. Navíc například DPH na rozdíl od přímých daní nemá bezprostřední dopad na zahraniční konkurenceschopnost. Na druhou stranu systémy založené na nepřímých daních umožňují limitovanější možnosti přerozdělovací politiky.

Vývoj závisí na úspěšných škrtech a růstu

Celková úroveň zdanění v EU se bude ve střednědobém období nejspíše zvyšovat. Předpovědi komise z jara 2011 předpokládají, že příjmy z nepřímých daní pro evropskou sedmadvacítku jako celek vzrostou mezi roky 2009 a 2012 o půl procenta průměrného HDP. Vzrůst u přímých daní se odhaduje na omezenější 0,2 procenta.

V některých případech je však zvýšení mnohem více znatelné. Například podíl nepřímých daní na HDP v Řecku by se měl podle odhadů zesílit asi o čtvrtinu. Avšak o kolik přesně se nakonec daňové úrovně zvednou, závisí na úspěchu v oblasti výdajových škrtů a úrovni růstu, kterou bude unijní ekonomika schopná vyprodukovat v následujících letech.

Zdroj: Taxation trends in the European Union