"Míra nezaměstnanosti podle nás vzroste z 8,2 na 8,3 procenta," uvedl Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance. Srpen podle něj totiž téměř vždy přináší zhoršení na trhu práce. Čerství absolventi se registrují se zpožděním a nové dlouhodobé pracovní příležitosti v podnikové sféře nevznikají. "Řada podniků má celopodnikové dovolené a personální oddělení odsouvají nástupy na září," dodal Pikora.
Na pokračující příchody absolventů na úřady práce upozornil také Tomáš Volf ze společnosti Citfin. "Počet absolventů (na úřadech práce) v červenci poslední tři roky mírně rostl, ale letos nepatrně klesnul," uvedl. Vlna absolventů, kteří se zařadili mezi nezaměstnané, tak byla v srpnu větší, odhadl Volf. I on se domnívá, že míra nezaměstnanosti v srpnu vzrostla o 0,1 procentního bodu. Podle analytika ČSOB Petra Dufka se zvýšila dokonce na 8,4 procenta.
Optimističtější je při odhadu srpnového vývoje nezaměstnanosti Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. "Podniky zůstávají při tvorbě nových pracovních míst opatrné, ale na druhou stranu své kmenové zaměstnance ani ve větší míře nepropouštějí," domnívá se. Míra nezaměstnanosti tak podle něj zůstala na 8,2 procenta. Podle Jiřího Škopa z Komerční banky se pak dokonce pod vlivem příznivější situace v průmyslových podnicích situace o něco zlepšila a podíl lidí bez práce klesl na 8,1 procenta.
Pro další období analytici většinou předpovídají růst nezaměstnanosti. "V Evropě rostou obavy z prudkého zpomalení či dokonce recese, takže výhled českého trhu práce je prozatím velmi nejasný," uvedl Petr Dufek z ČSOB. Do konce roku se podle něj míra nezaměstnanosti nejspíše zvýší k hranici 8,5 procenta.
Analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák se dokonce domnívá, že ve zbytku roku se míra nezaměstnanosti zvýší až k devíti procentům. "V případě dalšího zpomalení růstu hospodářství v Německu lze očekávat snížení zahraniční poptávky s nepříznivým dopadem na české hospodářství," popsal Novák. Problémem podle něj je, že zahraniční poptávka při svém případném omezení nemá adekvátní náhradu v domácí ekonomice, která se potýká s nízkou spotřebou domácností, klesajícími vládními výdaji a zpomalením růstu investic.
"Za další faktory, které hovoří v neprospěch snižování nezaměstnanosti, lze považovat restriktivní fiskální politiku vlády a velmi nízký reálný růst mezd, který omezuje spotřební výdaje domácností," uvedl Novák. Připomněl také, že na podzim pravděpodobně vzroste počet absolventů na úřadech práce a počty nezaměstnaných rozšíří také ukončení většiny sezonních prací.