"Tady neplatí žádná ultimáta. Přátelské státy musí být ochotny vyjednávat," řekl Odier na tiskové konferenci. "Jsem si jist, že Spojené státy pochopí, že nejsme žádná banánová republika a že chceme bránit svůj právní řád stejně, jako to chce Amerika," dodal.
Odier řekl, že Švýcarsko by se už nemělo uchylovat k mimořádné legislativě, kterou přijalo loni, aby ukončilo americké vyšetřování největší švýcarské banky UBS. Výsledkem tehdy bylo narušení přísné švýcarské ochrany bankovního tajemství a vydání podrobností o účtech asi 4450 amerických klientů banky Washingtonu.
"Bankovní tajemství bohatství chrání, ale neskrývá jej. Tato ochrana pro nás zůstává důležitá," řekl Odier podle agentury Reuters. Dodal, že USA by si měly vzít příklad z Německa a Británie, které se minulý měsíc s Bernem dohodly na řešení, díky němuž obě země dostanou své peníze a Švýcarsko si uchová bankovní tajemství. Podobnou dohodu však Washington odmítá a požaduje vydání konkrétních jmen.
Podle zdrojů žádají USA podrobnosti o všech amerických klientech, kteří ukryli své peníze před zdaněním do Švýcarska, s účty, jejichž hodnota byla v letech 2002 až 2010 nejméně 50.000 dolarů (858.000 Kč). Týkat se to má bank Credit Suisse, Julius Baer, Wegelin a curyšských a basilejských kantonálních bank. Podle tisku by to znamenalo desetitisíce účtů, daleko více, než může Švýcarsko podle dohody o zamezení dvojího zdanění s USA z roku 2009 vydat.
Pokud Švýcarsko údaje nevydá, budou je USA vymáhat soudně a to by podobně jako v případě UBS znamenalo vysoké pokuty. UBS musela zaplatit 780 milionů dolarů (13,5 miliardy Kč) a nyní by to bylo zřejmě mnohem dražší.
Bankovní zdroje uvádějí, že desítka švýcarských bank by nyní musela zaplatit pokutu až 2,6 miliardy dolarů a vydat mnohem více účtů než UBS. Američtí vyšetřovatelé už sdělili Credit Suisse, že je terčem vyšetřování, a obvinili řadu švýcarských bankéřů z toho, že bývalým klientům UBS pomáhali převést aktiva do jiných švýcarských bank, kde by byla v bezpečí před tlakem USA na UBS.