"Očekáváme uvolnění šesté tranše v září," řekl mluvčí na setkání s novináři. Řecko nyní neplní podmínky pomoci, zpoždění má zvláště ve snižování rozpočtového deficitu a v privatizaci. Podle zdrojů úředníci EU, MMF a ECB minulý týden přerušili jednání v Řecku právě kvůli problémům s neplněním podmínek a neshodě, jak dále postupovat, aby tyto podmínky země splnila.
Atény se brání, že splnění podmínek je obtížné kvůli hlubší recesi, než se čekalo. Věřitelé však upozorňují, že Atény mají rovněž zpoždění v zavádění reforem, včetně snižování mezd ve veřejném sektoru, otevření některých profesí konkurenci a privatizaci státního majetku.
Inspektoři se mají do Řecka vrátit zpět v polovině září a vláda, pokud chce získat další peníze, je musí přesvědčit, že udělala dostatečný pokrok ve slíbeném programu. Atény slíbily letos snížit rozpočtový deficit na 7,6 procenta hrubého domácího produktu z loňských 10,5 procenta. Plán však počítal s ekonomickým poklesem o 3,9 procenta, podle nových prognóz však ekonomika klesne o zhruba pět procent. Na dotaz, zda Řecko usiluje o revizi cíle rozpočtového deficitu kvůli prohloubení recese, Mosialos uvedl, že o tomto bodě se stále jedná.
Analytici věří, že Řecko nalezne s věřiteli kompromisní řešení. Pokud by země nedostala slíbené peníze, dostala by se do platební neschopnosti. Bankrot Řecka by pak měl negativní dopad na celou eurozónu, napsala agentura Reuters.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a MMF mají Atény postupně získat půjčky ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), Řecko musí na oplátku razantně šetřit a provést úsporné reformy. Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.