Zadlužené Řecko se chce stát solární elektrárnou Evropy

Projekt předpokládá, že do roku 2020 se výkon fotovoltaických elektráren v Řecku zvýší na 2,2 gigawattu z nynějších mizivých 206 megawattů; tím se ovšem dostane jen mírně nad dnešní úroveň České republiky. Do poloviny století se má ale výkon dostat na deset gigawattů, uvedlo ministerstvo energetiky.

"Řecko má 300 slunečných dní za rok, což je o téměř 50 procent více slunečního záření než v Německu, které je ve fotovoltaice globálním lídrem," řekl ministr podle agentury Reuters.

Řecko se nachází v těžké dluhové krizi a hlubokém ekonomickém propadu a ekonomové příliš nečekají, že by se i přes masivní mezinárodní finanční pomoc z potíží v nejbližších letech dostalo. Vedle turistiky by jednou z mála výhod nekonkurenceschopné řecké ekonomiky měla být právě solární energie.

Solární energii by ale muselo Řecko vyvážet na trh, který by její vysokou cenu přijal, to znamená Německo. Kdyby ji země spotřebovávala doma, její problémy by to vzhledem k několikanásobně vyšší ceně proti běžným zdrojům a nutnosti obřích dotací ještě prohloubilo. Některé evropské země v čele se Španělskem kvůli tomu po vypuknutí finanční krize podporu fotovoltaiky prudce omezily.

Nápad na využití Řecka jako půdy k výrobě "čisté" elektřiny pro Německo vyslovil v červnu zřejmě jako první z německých činitelů ministr financí Wolfgang Schäuble. Minulý měsíc o projektu Helios jednala v Aténách delegace německých vládních činitelů a průmyslníků.

Německo bude v příštích letech zoufale potřebovat nové zdroje, protože se rozhodlo odejít od jaderné energetiky. Podle řecké prezentace je údajně už dnes technicky možné přepravit z Řecka do střední Evropy elektřinu z kapacit v objemu až 2,5 gigawattu.

Plán by měli podle vlády financovat zahraniční investoři. Vláda jim slibuje pronájmy státní půdy nezatěžované administrativními a právními problémy. Největší překážkou rozvoje obnovitelných zdrojů a podnikání v Řecku vůbec je byrokracie.