Schůzka G7 se na jednotné podpoře ekonomiky asi neshodne

Ministři financí a guvernéři centrálních bank G7 se v Marseille dohadují, jak oživit upadající ekonomický růst ve světě v situaci, kdy úrokové sazby jsou vesměs už rekordně nízké a vládní dluhy neúnosně vysoké. Hospodářskému oživení z recese let 2008 a 2009 letos v USA, Evropě i Japonsku došel dech a mluví se o propadu do další recese. Eurozónu navíc podkopává prohlubující se dluhová krize, která začala loni v Řecku a letos ohrožuje i velké ekonomiky Itálie a Španělska.

Ministr financí USA Timothy Geithner apeloval na evropské mocnosti, aby vyjádřily rozhodnou podporu ohroženým zemím eura a ochotu pomoci jim ze svých zdrojů. "Je zcela v možnostech nejsilnějších členů eurozóny absorbovat náklady (pomoci)," řekl Geithner televizi agentury Bloomberg.

Geithnerova slova byla zaměřena hlavně na nepříliš ochotné Německo, protože například na Itálii, která je také členem G7, se naopak vyvíjí tlak, aby přijala důsledný plán snižování deficitu a státního dluhu. "Náklady pro ně budou mnohem vyšší, kdyby nedělaly nic," řekl ministr. Eurozóna se v létě dohodla na nové pomoci Řecku v sumě téměř stejné, jako byl první záchranný balík v hodnotě 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč).

Lagardeová zopakovala, že vyspělé ekonomiky by měly použít k podpoře ekonomického růstu všechny dostupné prostředky a vyzvala k "odvážným krokům" ve prospěch oživení a překonání "nebezpečné fáze". Varovala také před přílišnou snahou o ozdravování veřejných financí, protože to by podle ní ekonomiku jen oslabilo.

Francouzské předsednictví G7 původně žádné memorandum ze schůzky neplánovalo. Později však pod tlakem jiných delegací názor změnilo a závěrečné prohlášení zřejmě vyjde. Podle zdroje z G7 však žádná shoda na klíčových problémech v čele s otázkou stimulace ekonomiky zřejmě nenastane.

Memorandum má podle zdrojů vyjádřit podporu plánu amerického prezidenta Baracka Obamy na oživení trhu práce a červencovému rozhodnutí eurozóny posílit pravomoc záchranného fondu eurozóny EFSF. Prohlášení se má také zmínit o nástrojích, které mají různé země k podpoře ekonomiky, o žádném koordinovaném zásahu se v něm však prý mluvit nebude.