Řecko zavádí novou daň z realit, aby snížilo rozpočtový schodek

Vláda plánuje, že z daně získá zhruba dvě miliardy eur (49 miliard Kč), které jí chybí pro splnění plánu rozpočtového deficitu pro letošní rok. "Je to jediné opatření, které může být zavedeno okamžitě, a přinese rychle výsledky, protože nezávisí na mechanismu výběru daní," uvedl Venizelos na setkání s novináři.

Daň bude v platnosti dva roky a bude se pohybovat od půl eura do deseti eur (12 až 245 Kč) za metr čtverečný zastavěné plochy. Daň bude vybírána v rámci účtu za elektřinu a vláda chce daň za rok 2011 vybrat do února příštího roku.

Inspektoři EU a MMF minulý týden nečekaně přerušili svoji misi v Aténách, při které zkoumali plnění podmínek pomoci. Na základě výsledků mise mají rozhodnout, zda Řecko získá dalších osm miliard eur ze slíbené pomoci.

Podle zdrojů důvodem odchodu inspektorů byly neshody ohledně deficitu státního rozpočtu, který je vyšší, než země slíbila. Atény obviňují z neplnění programu mnohem horší recesi, než se kterou se počítalo. Venizelos uvedl, že ekonomika v letošním roce klesne zřejmě o 5,3 procenta. Inspektoři se mají vrátit do Řecka příští týden.

Premiér Jorgos Papandreu se o víkendu zavázal, že učiní vše proto, aby Řecko ochránil před bankrotem a udržel euro. Na trzích stále více rostou spekulace o tom, že Řecko nesplní podmínky pomoci, bude muset vyhlásit bankrot a odejít z eurozóny.

Inspektoři však upozorňují, že vysoký rozpočtový deficit je jen jedním z problémů Řecka. Země zaostává i v privatizaci majetku, zavírání některých státních institucí a propouštění státních zaměstnanců. Opakovaně také zemi vyzvali, aby nezaváděla další daně, které zatěžují ekonomiku, a zaměřila se hlavně na strukturální reformy a snižování výdajů, napsala agentura Reuters.

Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a MMF mají Atény postupně získat 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), Řecko musí na oplátku razantně šetřit a provést úsporné reformy. Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.