Řecká vláda již dříve upozornila, že rozpočtové cíle bude zapotřebí upravit. Hospodářská recese v zemi je totiž mnohem horší, než se původně předpokládalo. V loňském roce činil rozpočtový schodek 10,5 procenta HDP.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé.
Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Tato opatření zahrnují například snižování mezd ve státním sektoru a penzí či zvyšování daní, což má negativní dopad na ekonomickou aktivitu.
Obavy z řeckého bankrotu dnes přispěly k poklesu západoevropských akcií na nejnižší úroveň za více než dva roky.