Poláci nechtějí, aby se o euru mluvilo bez těch, kteří ho nemají

Polsko, Česko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko se při vstupu do Evropské unie zavázaly, že přijmou euro. "Debata o budoucnosti eurozóny se nemůže omezovat jen na země, které nyní společnou měnu mají," cituje dnes list Rzeczpospolita polského státního tajemníka pro evropské záležitosti Mikolaje Dowgielewicze. Poláci se se zástupci zemí, které si doposud zachovaly své národní měny, v pondělí radili o tom, jak by mohli ovlivnit rozhodování o budoucnosti eurozóny. Tyto schůzky se mají opakovat. Švédsko, kde se zatím platí korunou, se k iniciativě připojit nechtělo.

Polsko, ačkoliv samo členem eurozóny není, se nesnaží získat hlas v záležitostech týkajících se eura poprvé. Coby země, jež v tomto pololetí předsedá sedmadvacítce, se chtělo zúčastnit zasedání ministrů financí eurozóny. Proti plánu Varšavy se ale postavila Francie, polský ministr financí Jacek Rostowski se nechal slyšet, že schůzek svých kolegů z eurozóny se nebude účastnit, dokud s tím všichni z nich nebudou souhlasit.

Lídry Evropské unie v příštích měsících čekají jednání o tom, jak zlepšit ekonomické vládnutí eurozóny. Na návrzích pracuje unijní prezident Herman van Rompuy s předsedou Evropské komise Josém Barrosem a šéfem euroskupiny Jeanem-Claudem Junckerem. Francie a Německo před časem přišly s nápadem vytvořit hospodářskou vládu eurozóny, již by tvořili šéfové států a vlád všech zemí eurozóny, a v jejímž čele by stál Rompuy.

"Z pohledu zemí, jež o přijetí eura usilují, je dnes zásadní, aby nové způsoby řízení Evropy posilovaly její integraci a nedělily ji na dva různé kluby," řekl polský premiér Donald Tusk po pondělním setkání s unijním prezidentem. Podle Rompuye země, kde se eurem neplatí a které budou chtít k návrhům na zlepšení ekonomického vládnutí v eurozóně něco říct, k tomu budou mít příležitost na říjnovém summitu sedmadvacítky.