EU už dříve rozhodla snížit požadovanou míru řeckého spolufinancování dotovaných projektů z minimálně 15 procent na pouhých pět procent. To znamená, že až 95 procent peněz na nějaký projekt v Řecku může jít z evropských peněz. Řecko má ale potíž s předkládáním projektů nebo jejich zpracováním; pokud by se tyto problémy vyřešily, mohlo by být pro Řecko uvolněno zhruba 7,7 miliardy eur.
Celkově pro Řecko bylo ve strukturálních fondech unie pro roky 2007 až 2013 vyčleněno přes 20 miliard eur. Z nich zatím bylo vyplaceno jen asi 30 procent. Zbývá stále kolem 14 miliard eur, z toho zmiňovaných 7,7 miliardy ve "spících fondech", jak to dnes představitelé komise označili.
Pracovní skupina má s řeckými úřady jednat o tom, v jakých oblastech by partneři mohli Řecku pomoci s prováděním požadovaných reforem. Podpora by měla být "ryze technická", například s rozšířením počítačů do státní správy. Cílem je mimo jiné zlepšit efektivitu výběru daní nebo práci katastrálních úřadů, zvýšit využívání moderních technologií a propojenost různých sítí.
Evropská komise zdůraznila, že pracovní skupina v žádném případě není dozorem, nýbrž technickou pomocí expertů. Jejím úkolem je urychlit čerpání peněz z evropských fondů či odstranit některé z problémů, které brzdí rozvoj řecké ekonomiky.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu (MMF) mají Atény postupně získat 110 miliard eur, Řecko musí na oplátku razantně šetřit a provést úsporné reformy. Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.